Ford GT

Ford GT začal být vyvíjen na začátku 21. století z důvodu blížícího se stého výročí automobilky a ve snaze Fordu oživit své kdysi ikonické modely jako například Mustang či Thunderbird. Koncept, pojmenovaný GT40 Concept, byl představen na Autosalonu v Detroitu 2002. Na vývoji konceptu, interně označovaném jménem Petunia, se podílel i Carroll Shelby.

Vzhled vozu silně připomínal původní GT40, značně však narostl do všech směrů včetně výšky - ta činila 44 palců, původně se proto spekulovalo o názvu GT44. V roce 2003, během oslav výročí Fordu, byly představeny tři předprodukční kusy a do prodeje se vůz dostal na podzim roku 2004 pod jménem Ford GT. Ke zvýraznění faktu, že jde o vůz oslavující sté výročí, byla do předních světlometů zakomponována číslice sto.[2]

Interiér

Vůz přišel s několika inovativními technologiemi, jako například s karoserií využívající superplasticity, s hliníkovými panely karosérie, se středovým tunelem využívajícím princip třecího svařování promíšením a pokrytým hořčíkem, se speciální závodní palivovou nádrží či s hliníkovo-karbonovým krytem motoru.

Vůz využívá speciální závodní hliníkové brzdy značky Brembo.

Motor je 5,4 litrový celohliníkový vidlicový osmiválec Modular uložen podélně vzadu s kompresorem Eaton. Motor produkuje 550 koní (410 kW) při 6 500 ot/min a dosahuje maximálního točivého momentu 678 N⋅m při 4 500 ot/min.[3] Převodovka je manuální šestistupňová značky Ricardo se samosvorným diferenciálem. Magazín Car and Driver v lednu 2004 naměřil zrychlení z 0 na 97 km/h za 3,3 sekundy, samotný Ford uvádí 3,8 sekundy. Maximální rychlost je dle Fordu 330 km/h.

Ford GT byl v prodeji v modelových letech 2005 až 2006. Základní konstrukce byla stavěna v Norwalku v Ohiu a lakovány a dodetailovány byly v továrně výrobce Saleen ve městě Troy v Michiganu. Motor byl stavěn zvlášť v továrně Fordu v Romeu, taktéž v Michiganu. Instalován do vozu, společně s převodovkou, byl ve Wixenu v továrně sportovní divize Fordu SVT, kde se také dodělával interiér.[4]

Původním plánem bylo vyrobit 4500 vozů. Většina se měla prodat na domácím americkém trhu, pouze 200 kusů mělo být určeno pro Kanadu a 100 pro Evropu. Plán se však nepodařil naplnit a výroba skončila v září 2006 s 4038 vyrobenými vozy. V roce 2004 se postavilo přibližně 550 vozů, v roce 2005 1900 vozů a v roce 2006 1600 vozů. Posledních 11 konstrukcí bylo ještě v Norwalku rozebráno a sloužily jako náhradní díly. Posledních pár kusů vyrobených v roce 2006 se prodalo ještě v roce 2007.

Pohled zezadu

Ford GT zaujal veřejnost hned při svém představení a objednávky zprvu převyšovaly nabídku, Ford proto vůz zdražil. První vůz byl prodán 4. srpna 2004 a jeho majitelem se stal bývalý prezident Microsoftu Jon Shirley.[5] Právo na první GT získal na charitativní aukci a stál jej 557 000 dolarů (12,7 mil. korun).[6] Základní cena vozu činila na začátku prodeje 140 000 dolarů (3,2 mil. korun), u prvních kusů byla ale obvyklá přirážka 100 000 dolarů za exkluzivitu. V roce 2005 se základní cena zvýšila na 150 000 dolarů (3,4 mil. korun). Do výbavy na přání patřily nabarvené brzdové třmeny, kola z kované slitiny, audiosystém McIntosh a závodní pruhy - tyto položky cenu navýšily o 13 500 dolarů.[7]

Vůz byl silně propagován v závodních videohrách - objevil se na obalu hry Gran Turismo 4 a byl například ve hrách Gran Turismo 5, Need for Speed: Carbon či Need for Speed: ProStreet.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ford GT na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ford GT na Wikimedia Commons
• Motor Trend GT Report
• Ford GT 40 Picture gallery and informations
• Video of Geiger Ford GT 40 with 711 HP
• Ford GT 40 Images, Videos, Data, and News Updates Archivováno 9. 12. 2018 na Wayback Machine