Food carving

Nejčastěji se jako země původu carvingu uvádí Thajsko, avšak v některých zdrojích nalezneme zmínku i o Japonsku. Vyřezávat do ovoce a zeleniny začali lidé v Thajsku okolo 13. století, aby zkrášlili slavnosti bohu úrody.[2]

Dnes je food carving odvětvím kuchařského umění, které se vyučuje dokonce na specializovaných školách. Každoročně se pořádají soutěže v tomto dekorativním vyřezávání.

Mezi nejhlavnější české soutěže patří:

• Gastro Vitana Hradec Králové
• melounový šampionát v Třebíči
• dýňový šampionát v Českých Budějovicích, který je mezinárodní[3]

Je mnoho surovin, do kterých lze vyřezávat. Mistři v tomto oboru uvádějí, že nejvhodnějším materiálem pro začátečníka je jablko. Je měkké, tudíž se lépe tvaruje. Nejpoužívanějšími materiály jsou však melouny a dýně. Meloun je velmi oblíbený. Poskytuje velkou pracovní plochu a umožňuje barevnou rozmanitost díla díky svým vrstvám. Čím hlouběji vedeme řez melounem, tím se postupně mění zelená barva slupky na bílou, a později sytě červenou barvu plodu.[2][3]

K vyřezávání se používají speciální nože, škrabky a loupače, které existují i v soupravách pro profesionální použití. Hlavní se nazývá thajský nožík. Je dělaný z velmi tenké a ostré planžety. Jeho rukojeť je kulatá a umožňuje tak velmi hladkou manipulaci. K dokončení jemných dekorací se dále používají různé nožíky a dlátka. Věškeré nástroje musí být velmi ostré, aby se s nimi dobře pracovalo. K jejich broušení se používají brusné kameny z břidlice nebo z pískovce. Ty se musí před broušním namočit ve vodě.[2]