Fobos 1

• zkoumat meziplanetární prostředí;
• pozorovat Slunce;
• studovat chování plazmatu v okolí planety Mars;
• zkoumat povrch a atmosféru planety Mars;
• zkoumat chemické, mechanické a magnetické vlastnosti povrchu měsíce Phobos.

Přístrojové vybavení bylo výsledkem široké mezinárodní spolupráce a tvořilo je:

• soubor přístrojů pro sluneční výzkum:
  • koronograf pro pozorování struktury a dynamiky vnější sluneční atmosféry TEREK v rentgenovém oboru 0,5-0,6 a 17-30 nm a ve viditelném oboru 400-600 nm (36 kg) - pouze u sondy Fobos 1 (ČSSR, SSSR);
  • rentgenový fotometr RF-15 pro pozorování sluneční aktivity v rentgenovém oboru 2-4 a 4-8 keV (6 kg) (ČSSR, SSSR);
  • detektory pro sledování slunečního ultrafialového záření ve čtyřech oblastech 0,3-130 nm SURF (3,60 kg) (SSSR);
  • detektory VGS (2,30 kg) a LILAS (5,90 kg) pro studium kosmických a slunečních záblesků gama záření 0,1-10 MeV a 3 keV-1 MeV (Francie, SSSR);
  • fotometr IPHIR pro pozorování struktury a dynamiky vnějších vrstev sluneční atmosféry (6,30 kg) (ESA, Francie, Švýcarsko, SSSR);
• soubor přístrojů pro výzkum částic, polí a vln v kosmickém prostoru:
  • spektrometr pro studium magnetosféry Marsu ASPERA (Automatic Space Plasma Experiment with Rotating Analyzer) (8,70 kg) (Finsko, Švédsko, SSSR);
  • elektrostatické analyzátory pro měření charakteristik slunečního větru v ionizovaném prostředí u Marsu SOVIKOMS (8 kg) (Rakousko, Německo, Maďarsko, SSSR);
  • spektrometr pro studium slunečního větru TAUS (8 kg) (Rakousko, Německo, Maďarsko, SSSR);
  • spektrometr pro studium energií a hustoty nízkoenergetických iontů a elektronů v meziplanetárním prostoru a u Marsu AEG-F (SSSR, Maďarsko);
  • spektrometr pro výzkum slunečního kosmického záření o vysoké energii LET (SSSR, Německo, ESA);
  • spektrometr pro výzkum slunečního kosmického záření o nízké energii SLED (5,40 kg) (SSSR, Německo, ESA);
  • magnetometr a sondy pro studium plazmových vln, elektrických a magnetických polí APV-F (ČSSR, Polsko, SSSR, ESA);
  • magnetometry pro studium magnetických charakteristik Marsu a Phobosu MAGMA (Magnetic Fields near Mars) (4,50 kg) a FGMM (Flux Gate Magnetometer Mars) (5,10 kg, 4.30 W) (Rakousko, SSSR, NDR);
• komplex pro planetární výzkum:
  • aktivní aparatury:
    • hmotnostní spektrometr vybavený aktivním laserem pro určení složení povrchové vrstvy Phobosu pomocí impulsního odpařování povrchu LIMA-D (Lasernyj Impulznyj Mass Analizator - Distancionnyj) (81,50 kg) (Rakousko, Bulharsko, NDR, SSSR, Německo, Finsko, ČSSR);
    • iontové dělo s hmotnostním analyzátorem sloužící k výzkumu složení tenké povrchové vrstvy Phobosu DION (23,90 kg) (SSSR, Francie, Finsko);
    • radiolokátor RLK (40,90 kg) pro studium dielektrických vlastností povrchu Marsu (experiment GRUNT) a pro sondáž Marsovy ionosféry (experiment PLASMA);
  • pasivní aparatury:
    • společně pracující komplex, který tvoří:
      • infračervený radiometr TERMOSKAN (SSSR);
      • radiometr, radiospektrofotometr a spektrometr KRFM-ISM (Francie, SSSR);
      • gama spektrometr GS-14 pro měření přirozené emise regolitu Marsu a Phobosu (SSSR);
      • neutronový detektor IPNM (12 kg) zjišťující přítomnost vody vázané v minerálech (SSSR);
      • videospektrometrický komplex VSK (51,70 kg) v experimentu FREGAT; je tvořen třemi televizními kamerami, spektrometrem a paměťovým zařízením. Každá kamera pracuje v jiném spektrálním oboru. Předpokládané rozlišení je až 0,05 m ve vzdálenosti 50 m při zorném poli 25×19 m (NDR, Bulharsko, SSSR);
      • spektrofotometr/interferometr AUGUST (18,10 kg) pro chemickou analýzu atmosféry Marsu (Francie, SSSR);
    • kontaktní zařízení:
      • autonomní stanice DAS (Dolgoživujuščaja Avtonomnaja Stancija) alias LAL (Long-term Automated Lander) (30 kg) tvaru tříbokého hranolu. Po přiblížení k Phobosu se měla oddělit a dopadnout na měsíc, na který se měla ukotvit tyčí penetrátoru. Stanice byla napájena ze slunečních baterií a měla vysílat na Zemi po dobu 1 roku vědecké a telemetrické informace. Rádiových signálů na frekvenci 1672 MHz se mělo využít na přesné měření vzdálenosti stanice od Země a úhlové polohy vzhledem ke kvasarům. Výsledků se mělo použít k co nejpřesnějšímu stanovení dráhy Phobosu a k ověření obecné teorie relativity. Na stanici byla následující aparatura:
        • spektrometr pro analýzu povrchové vrstvy Phobosu (SSSR, NSR);
        • seismometr pro registraci otřesů Phobosu (SSSR);
        • televizní kamera pro pozorování mikrostruktury povrchu (SSSR, Francie);
        • penetrometr RAZREZ pro zjištění fyzikálních a mechanických vlastností povrchové vrstvy (SSSR);
        • tepelné senzory na kotvě (pentrátoru) (SSSR);
        • optický detektor měření slunečního úhlu, palubní mikroprocesor (SSSR, Maďarsko) a rádiový systém (SSSR, Francie) pro měření librací Phobosu a změn elementů jeho dráhy;

Sonda byla vypuštěna 7. července 1988 v 17:38:04,306 UTC nosnou raketou typu Proton-K/D-2 z kosmodromu Bajkonur. Během přeletu meziplanetárním prostorem od Země k Marsu byly zkoumány vlastnosti prostředí, kosmické záření a záření Slunce.

Koncem srpna 1988 byla na sondu vyslána pravidelná dávka povelů, která měla mj. zapnout gama spektrometr. Vzhledem k tomu, že v řídicím středisku v té době byl pro poruchu odstaven sálový počítač, na kterém se měla za pomoci pozemního duplikátu sondy prověřit správnost povelové dávky, byla dávka odeslána bez této kontroly. Shodou okolností v ní však chyběl povel přepojující část dávky ze služebního systému na vědecké přístroje. V důsledku toho byl povel k zapojení gama spektrometru interpretován sondou jako povel k úplnému vypojení palubních systémů sondy. Sonda přestala být orientována na Slunce, její akumulátorové baterie se vybily a tak při další pravidelné seanci 2. září 1988 se pozemnímu středisku již nepodařilo spojení navázat. Pokusy o znovunavázání spojení se sondou pokračovaly neúspěšně až do konce října 1988. Dne 3. listopadu téhož roku byl Fobos 1 prohlášen definitivně za ztracený.

Sonda již jako mrtvé těleso proletěla kolem Marsu 23. ledna 1989 a pokračovala v letu meziplanetárním prostorem.

• Program Fobos
• Fobos 2

• 1988-058A Fobos 1. - SPACE-40 (česky)