Program Fobos

Hlavními úkoly těchto sond bylo:

• zkoumat meziplanetární prostředí;
• pozorovat Slunce;
• studovat chování plazmatu v okolí planety Mars;
• zkoumat povrch a atmosféru planety Mars;
• zkoumat chemické, mechanické a magnetické vlastnosti povrchu měsíce Phobos.

Na projektu Fobos se podílela řada zahraničních vědeckých institucí, včetně československých.

Sondy byly vypuštěny z kosmodromu Bajkonur v červenci 1988 a měly dorazit ke svému cíli koncem ledna 1989. V důsledku chyby operátora byla na sondu Fobos 1 ještě během letu meziplanetárním prostorem v srpnu 1988 vyslána chybná povelová sekvence, která způsobila, že se zcela vypojil řídicí systém sondy a pozemní řídicí středisko s ní ztratilo spojení, které se již nepodařilo obnovit. Druhá sonda, Fobos 2, byla 29. ledna 1989 úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. V průběhu dalšího letu sonda zkoumala z oběžné dráhy povrch a atmosféru planety a postupně se přibližovala k měsíci Phobos, ale ještě před jeho dosažením bylo s ní také ztraceno spojení.

V plánu je vypuštění ruské sondy Fobos Grunt (Фобос-Грунт), která by měla na měsíci Phobos přistát, odebrat vzorky půdy z jeho povrchu a dopravit je k analýze zpět na Zemi. Rusko plánuje uzavřít kontrakt s Čínou. Dohoda spočívá v tom, že společně s ruskou sondou poletí k Marsu i čínská sonda Yinghuo-1. Start se plánuje na rok 2011[1]