Fluorid jodičný

Fluorid jodičný je interhalogen se vzorcem IF5. Je to bezbarvá nebo nažloutlá kapalina. Poprvé byl připraven v roce 1891 Henrim Moissanem spalováním pevného jodu v plynném fluoru.[2] Tato exotermní reakce se stále využívá, jen za optimalizovaných podmínek.[3][4]

I2 + 5 F2 → 2 IF5
Fluorid jodičný

Struktura fluoridu jodičného

Kalotový model fluoridu jodičného

Obecné
Systematický název Fluorid jodičný
Anglický název Iodine pentafluoride
Německý název Iodpentafluorid
Sumární vzorec IF5
Vzhled bezbarvý nebo nažloutlá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 7783-66-6
PubChem 522683
SMILES FI(F)(F)(F)F
InChI 1S/F5I/c1-6(2,3,4)5
Vlastnosti
Molární hmotnost 221,89 g/mol
Teplota tání 9,43 °C
Teplota varu 97,85 °C
Hustota 3,250 g·cm−3 (−80 °C)
Bezpečnost

GHS03

GHS05

GHS06

GHS07

GHS08

GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
NFPA 704
0
3
2
W
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reakce

Fluorid jodičný je silné oxidační a fluorační činidlo. Reaguje prudce s vodou za vzniku kyseliny fluorovodíkové a jodičné:

IF5 + 3 H2O → HIO3 + 5 HF

V kapalném stavu je slabě ionizovaný, stupeň ionizace lze zvýšit přídavkem fluoridu draselného. Z roztoku lze pak izolovat KIF6:[5]

IF5 ↔ IF +
4
  + IF -
6
 

Jako jediný interhalogen tvoří adukty s XeF2 a XeF4:[5]

XeF2 + 2 IF5 ↔ XeF2·2IF5

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iodine pentafluoride na anglické Wikipedii.

  1. Iodine pentafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Annales de chimie et de physique. Gallica [online]. 1891 [cit. 2019-06-22]. Dostupné online. (FR)
  3. RUFF, Otto; KEIM, Rudolf. Das Jod-7-fluorid. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1930-10-10, roč. 193, čís. 1, s. 176–186. Dostupné online [cit. 2019-06-22]. ISSN 0863-1786. DOI 10.1002/zaac.19301930117. (německy)
  4. RUFF, Otto; KEIM, Rudolf. Fluorierung von Verbindungen des Kohlenstoffs (Benzol und Tetrachlormethan mit Jod-5-fluorid, sowie Tetrachlormethan mit Fluor). Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1931-10-28, roč. 201, čís. 1, s. 245–258. Dostupné online [cit. 2019-06-22]. ISSN 0863-1786. DOI 10.1002/zaac.19312010122. (německy)
  5. GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1027–1028.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.