Fluorid bromitý

Fluorid bromitý je interhalogen s chemickým vzorcem BrF3. Je to nažloutlá kapalina se štiplavým zápachem.[1] Je rozpustný v kyselině sírové, ale bouřlivě reaguje s vodou a organickými sloučeninami. Má silné fluorační účinky a dokáže vystupovat jako ionizující rozpouštědlo. Využívá se při přípravě fluoridu uranového během zpracování jaderného paliva.[2]

Fluorid bromitý

Struktura fluoridu bromitého

Obecné
Systematický název Fluorid bromitý
Anglický název Bromine trifluoride
Německý název Bromtrifluorid
Sumární vzorec BrF3
Vzhled nažloutlá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 7787-71-5
PubChem 24594
SMILES [F-].[F-].[F-].[Br]
InChI 1S/Br.3FH/h;3*1H/p-3
Vlastnosti
Molární hmotnost 136,90 g/mol
Teplota tání 8,77 °C
Teplota varu 125,72 °C (rozklad)
Hustota 2,803 g/cm3
Struktura
Dipólový moment 1,19 D
Bezpečnost
NFPA 704
0
4
3
W-OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příprava

Poprvé byl připraven Paulem Lebeau v roce 1906 přímou reakcí bromu s fluorem při 20 °C:[3]

Br2 + 3 F2 → 2 BrF3

Lze jej také získat disproporcionací fluoridu bromného:[1]

3 BrF → BrF3 + Br2

Struktura

Stejně jako u ClF3 a IF3 je molekula planární a má tvar písmene T. Podle teorie VSEPR má brom dva nevazebné elektronové páry. Vzdálenost bromu a axiálních fluoridů je 1,81 Å a k ekvatoriálnímu fluoridu je 1,72 Å. Úhel mezi axiálními a ekvatoriálním fluoridem je 86,2°.[4]

Vlastnosti

Fluorid bromitý je fluorační činidlo, slabší než ClF3. V kapalném skupenství je vodivý, díky autoionizaci:[2]

2 BrF3 ⇌ BrF +
2  + BrF -
4 

Mnoho iontových fluoridů se v BrF3 rozpouští za tvorby tetrafluorobromitého aniontu:[2]

KF + BrF3 → KBrF4

Kovalentní fluoridy mohou vystupovat jako akceptory fluoridu:

BrF3 + SbF5 → [BrF +
2 ][SbF -
6 ]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bromine trifluoride na anglické Wikipedii.

  1. SIMONS, J. H.; YOST, Don M.; ROGERS, M. T. Bromine(III) Fluoride (Bromine Trifluoride). Příprava vydání Ludwig F. Audrieth. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 9780470132340, ISBN 9780470131626. DOI 10.1002/9780470132340.ch48. S. 184–186. DOI: 10.1002/9780470132340.ch48.
  2. GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1022–1023.
  3. LEBEAU, P. The effect of fluorine on chloride and on bromine. Annales de Chimie et de Physique. 1906, roč. 9, s. 241–263.
  4. GUTMANN, V. Die Chemie in Bromitrifluorid. Angewandte Chemie. 1950-07-07, roč. 62, čís. 13–14, s. 312–315. Dostupné online [cit. 2019-06-07]. DOI 10.1002/ange.19500621305. (německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.