Fluorid železnatý
Fluorid železnatý (FeF2) je anorganická sloučenina patřící mezi halogenidy železa.
Při pokojové teplotě je paramagnetický, při ochlazení pod 78,3 K (−194,8 °C) se změní z neuspořádané paramagnetické formy na uspořádanou antiferromagnetickou formu.[2]
Fluorid železnatý | |
---|---|
Krystalická struktura | |
Obecné | |
Systematický název | Fluorid železnatý |
Anglický název | Iron(II) fluoride |
Německý název | Eisen(II) fluorid |
Sumární vzorec | FeF2 |
Vzhled | bílé krystalky nebo prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7789-28-8 |
13940-89-1 (tetrahydrát) | |
PubChem | 522690 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 93,843 g/mol 165,90 g/mol (tetrahydrát) |
Teplota tání | 1 100 °C |
Hustota | 4,090 g/cm3 2,200 g/cm3 (tetrahydrát) |
Rozpustnost ve vodě | málo |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
ethanol (ne) diethylether (ne) kyselina fluorovodíková |
Součin rozpustnosti | 2,36×10−6 [1] |
Struktura | |
Krystalová struktura | čtverečná |
Hrana krystalové mřížky | a= 483 pm c= 336 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −661 kJ/mol |
Standardní molární entropie S° | 87,03 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −618,5 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,725 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
Teplota vzplanutí | nehořlavý |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příprava
Bezvodá forma může být připravena slučováním prvků:
- Fe + F2 → FeF2
nebo reakcí ostatních železnatých halogenidů, či jiných železnatých solí nebo oxidu železnatého s kyselinou fluorovodíkovou:
Použití
Fluorid železnatý se používá na výrobu keramiky a jako katalyzátor některých reakcí v organické chemii.
Reakce
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iron(II) fluoride na anglické Wikipedii.
- Ksp solubility constant for common salts. Solubility of things site. Accessed on 2011-01-16.
- STOUT, J, Edward Catalano. Thermal Anomalies Associated with the Antiferromagnetic Ordering of FeF2, CoF3, and NiF2. Physical Review. 1953, s. 1575–1575. Dostupné online. DOI 10.1103/PhysRev.92.1575. (anglicky)
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.