Filip Zaleski

Filip Zaleski, plným jménem Filip Krzysztof Artur Zaleski, též Filip Krzysztof hrabia Zaleski z Otoka (28. června 1836 Truskavec24. září 1911 Lvov), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik polského původu z Haliče, v letech 1888–1893 ministr pro haličské záležitosti.

Filip Zaleski
ministr pro haličské záležitosti
Ve funkci:
11. října 1888  11. listopadu 1893
PředchůdceFlorian Ziemiałkowski
NástupceApolinary Jaworski
poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1881  1907
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1889  1896
člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1897  1911
Stranická příslušnost
ČlenstvíPolský klub

Narození28. června 1836
Truskavec
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. září 1911
Lvov
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníŁyczakowský hřbitov (49°50′0″ s. š., 24°3′13″ v. d.)
RodičeWacław Michał Zaleski
PříbuzníDawid Abrahamowicz (švagr)[1]
Kornel Krzeczunowicz (švagr)[1]
Eduard Podlewski (švagr)[1]

Aleksander Zaleski (vnuk)
Alma materVídeňská univerzita
Profesepolitik
OceněníŘád železné koruny
CommonsFilip Zaleski
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Byl nositelem šlechtického erbu Dołęga. Vystudoval právo na Vídeňské univerzitě. Od roku 1857 nastoupil do státních služeb, nejprve jako úředník na místodržitelství v Dolních Rakousích. Po čtyřech letech se vrátil do Haliče. Zde zastával v letech 1867–1869 funkci starosty města Čortkiv a pak od roku 1869 do roku 1871 ve městě Berežany. V letech 1883–1887 zastával funkci místodržícího Haliče. Ve funkci místodržitele řešil otázku snížení železničních tarifů pro Halič i ochranu lesního bohatství této země. Kromě toho se musel zabýval i národnostními požadavky haličských Ukrajinců.[2][3]

V období 1881–1907 (podle jiných údajů jen do roku 1905) byl poslancem Haličského zemského sněmu. Působil i jako poslanec vídeňské Říšské rady (celostátního parlamentu).[2][3] Nastoupil do ní 30. ledna 1889 místo Stanisława Starzyńského. Reprezentoval velkostatkářskou kurii v Haliči. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1891 a setrval zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1896.[4] Od února 1894 zastával funkci místopředsedy, po dvou měsících dosáhl dokonce postu předsedy Polského klubu. Na funkci rezignoval v roce 1896, oficiálně ze zdravotních důvodů (zhoršující se sluch). K rezignaci přispěla i kritika od členů Polského klubu z Krakova, kteří ho považovali za příliš měkkého a málo energického předáka jejich poslanecké frakce. Byl členem mnohých hospodářských a kulturních organizací v Haliči. Roku 1897 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny[2][3]

11. října 1888 se stal ministrem pro haličské záležitosti Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho. Na ministerském postu setrval do 11. listopadu 1893.[5] Podle jiného zdroje funkci ve vládě držel jen do února 1893, přičemž rezignoval již 12. listopadu 1892. Jako ministr se zasloužil od odpis haličského dluhu.[3]

Po odchodu vlády se nadále angažoval na parlamentní úrovni, i jako předseda několika výborů sněmovny.[3]

Jeho synem byl Wacław Zaleski, jenž se rovněž politicky angažoval.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. Dostupné online. [cit. 2020-04-10]
  2. Ziemiałkowski Florian [online]. encyklopedia.pwn.pl [cit. 2013-03-25]. Dostupné online. (polsky)
  3. Filip Krzysztof hrabia Zaleski z Otoka [online]. wladcy.myslenice.net.pl [cit. 2013-03-25]. Dostupné online. (polsky)
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588. (česky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.