Fernando Collor de Mello

Fernando Collor de Mello
Fernando Collor de Mello
Prezident Brazílie
	Ve funkci:; 15. března 1990 – 29. prosince 1992; (2. října 1992 – 29. prosince 1992 suspendován)
Viceprezident	Itamar Franco
Předchůdce	José Sarney
Nástupce	Itamar Franco
Guvernér státu Alagoas
	Ve funkci:; 15. března 1987 – 14. května 1989
Předchůdce	José Tavares
Nástupce	Moacir de Andrade
Starosta Maceió
	Ve funkci:; 1. ledna 1979 – 1. ledna 1983
Předchůdce	Dílton Simões
Nástupce	Corinto Campelo
Stranická příslušnost
Členství	Partido Trabalhista Cristão (PTC); Partido do Movimento Democrático Brasileiro; Democratic Social Party; Národní aliance obnovy; Brazilian Labour Renewal Party; Partido Trabalhista Brasileiro
Narození	12. srpna 1949 (72 let) ; Rio de Janeiro
Choť	Rosane Collor (1984–2005); Caroline Serejo Medeiros Collor de Mello
Rodiče	Arnon Afonso de Farias Melo
Příbuzní	Pedro Collor de Mello (sourozenec); Lindolfo Collor (dědeček); Lindolfo Leopoldo Collor (strýc)
Sídlo	Maceió; Brasília
Alma mater	Universidade de Brasília
Profese	politik a spisovatel
Náboženství	katolicismus
Ocenění	řetěz Řádu Isabely Katolické; Řád za vojenské zásluhy; Order of Aeronautical Merit; Řád Jižního kříže; velkokříž Řádu věže a meče; … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.fernandocollor.com.br
Commons	Fernando Collor
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fernando Affonso Collor de Mello (* 2. srpna 1949) je brazilský politik. V letech 1990–1992 byl prezidentem Brazílie.

Byl prvním brazilským prezidentem zvoleným v přímé volbě od éry vojenské junty. Jeho mandát skončil za kontroverzních okolností, když brazilský Senát zahájil proces jeho odvolání (impeachment) kvůli podezření z korupce. Collor de Mello v prosinci 1992 rezignoval, aby vyšetřování ukončil. Senátní tribunál však zasedal dál a Collor de Mello byl shledán vinným. Bylo mu zakázáno zaujímat osm let veřejné funkce. U brazilského nejvyššího soudu byl však později shledán nevinným. Roku 2007 byl zvolen senátorem za oblast Alagoas, tuto funkci zastává dodnes.

Vyznamenání

velkokříž Řádu osvoboditele generála San Martína – Argentina, 1990
velkokříž Národního řádu za zásluhy – Ekvádor, 1990
velkokříž Řádu za zásluhy – Chile, 1990
velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 1990
řetěz Řádu aztéckého orla – Mexiko, 1990
řetěz Řádu osvoboditele – Venezuela, 1990
řetěz Maltézského záslužného řádu – Suverénní řád Maltézských rytířů, 1990
velkokříž Řádu andského kondora – Bolívie, 1991
řetěz Řádu Boyacá – Kolumbie, 1991
čestný člen Řádu říšské koruny – Malajsie, 1991[1]
Řád přátelství a míru – Mosambik, 1991
řetěz Národního řádu za zásluhy – Paraguay, 1991
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 1991
velkokříž Řádu věže a meče – Portugalsko, 2. července 1991[2]
Národní řád za zásluhy – Malta

Odkazy

Reference

SENARAI PENUH PENERIMA DARJAH KEBESARAN, BINTANG DAN PINGAT PERSEKUTUAN TAHUN 1991. Dostupné online Archivováno 23. 11. 2018 na Wayback Machine
ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fernando Collor de Mello na Wikimedia Commons
Profil na stránkách brazilského Senátu
Profil na stránkách Educacao
Heslo v Encyklopedii Britannica

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] SENARAI PENUH PENERIMA DARJAH KEBESARAN, BINTANG DAN PINGAT PERSEKUTUAN TAHUN 1991. Dostupné online Archivováno 23. 11. 2018 na Wayback Machine

[2] ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.