Ferdinand Gobbi
Ferdinand Gobbi, též Ferdinando Gobbi[1] (cca 1811 Terst[2] – 6. srpna 1889 Ebenzweier[3][4]), byl rakouský lékař, státní úředník a politik z Terstu, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Dr. Ferdinand Gobbi | |
---|---|
Poslanec Říšského sněmu | |
Ve funkci: 1848 – 1849 | |
Narození | cca 1811 Terst Rakouské císařství |
Úmrtí | 6. srpna 1889 Ebenzweier Rakousko-Uhersko |
Příbuzní | Andrea Gobbi (otec) |
Alma mater | Padovská univerzita |
Ocenění | Císařský rakouský řád Leopoldův (1867) Řád železné koruny |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Pocházel z terstské lékařské rodiny. Jeho otcem byl známý místní lékař Andrea Gobbi (1765–1850). Ferdinand počátkem 30. let vystudoval medicínu na Padovské univerzitě. V roce 1836 publikoval pojednání De benigno culture in Hominem physicum influxu, ve kterém dokazoval příznivý vliv kultury na lidské tělo. V druhé polovině 40. let odešel do Vídně.[1] Roku 1849 se uvádí jako Ferdinand Gobbi, doktor medicíny ve Vídni.[5][6]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Terst I. Tehdy se uváděl coby doktor medicíny.[2] Řadil se ke sněmovní pravici.[7] Na mandát rezignoval v únoru 1849 kvůli svému jmenování na post vrchního lékařského rady v státním zdravotním kolegiu.[8]
V 2. polovině 19. století zastával vysoké úřednické posty ve státní správě.[9] V únoru 1849 byl společně se svým jmenováním do funkce vrchního lékařského rady povýšen do hodnosti sekčního rady na ministerstvu vnitra.[10] Později působil jako ministerský rada na ministerstvu financí. V dubnu 1867 mu byl udělen Císařský rakouský řád Leopoldův.[11] Měl titul svobodného pána (barona) a sekčního šéfa ministerstva.[3] Získal též Řád železné koruny.[4]
Zemřel v srpnu 1889 ve svém letním bytě v Ebenzweieru u Traunsee na srdeční mrtvici. Po několik let trpěl srdeční chorobou. Přivolaný lékař už jen konstatoval smrt. Bylo mu 78 let. Tělo mělo být převezeno do rodinného hrobu v Terstu.[3][4]
Odkazy
Reference
- DOTTOR FERDINANDO GOBBI [online]. museorevoltella.it [cit. 2016-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (italsky)
- Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-10]. Dostupné online. (německy)
- Kleine Chronik. Neue Freie Presse. Srpen 1889, čís. 8962, s. 1. Dostupné online.
- Kleine Chronik. Die Presse. Srpen 1889, čís. 215, s. 3. Dostupné online.
- Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 37. (německy)
- KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 94. (německy)
- Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky)
- http://www.psp.cz/eknih/1848urrs/stenprot/085schuz/s085001.htm
- Porträt- und Biografiensammlung Meyer zum Felsenegg, Zürich: Gobbi, Ferdinand (19. Jahrhundert) [online]. zora.uzh.ch [cit. 2016-03-10]. Dostupné online. (německy)
- Wiener Zeitung, 6. 2. 1849, s. 1.
- Wiener Zeitung, 28. 4. 1867, s. 1.