Ferdinand Gobbi

Ferdinand Gobbi, též Ferdinando Gobbi[1] (cca 1811 Terst[2]6. srpna 1889 Ebenzweier[3][4]), byl rakouský lékař, státní úředník a politik z Terstu, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Dr. Ferdinand Gobbi
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848  1849

Narozenícca 1811
Terst
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. srpna 1889
Ebenzweier
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníAndrea Gobbi (otec)
Alma materPadovská univerzita
OceněníCísařský rakouský řád Leopoldův (1867)
Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Pocházel z terstské lékařské rodiny. Jeho otcem byl známý místní lékař Andrea Gobbi (1765–1850). Ferdinand počátkem 30. let vystudoval medicínu na Padovské univerzitě. V roce 1836 publikoval pojednání De benigno culture in Hominem physicum influxu, ve kterém dokazoval příznivý vliv kultury na lidské tělo. V druhé polovině 40. let odešel do Vídně.[1] Roku 1849 se uvádí jako Ferdinand Gobbi, doktor medicíny ve Vídni.[5][6]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Terst I. Tehdy se uváděl coby doktor medicíny.[2] Řadil se ke sněmovní pravici.[7] Na mandát rezignoval v únoru 1849 kvůli svému jmenování na post vrchního lékařského rady v státním zdravotním kolegiu.[8]

V 2. polovině 19. století zastával vysoké úřednické posty ve státní správě.[9] V únoru 1849 byl společně se svým jmenováním do funkce vrchního lékařského rady povýšen do hodnosti sekčního rady na ministerstvu vnitra.[10] Později působil jako ministerský rada na ministerstvu financí. V dubnu 1867 mu byl udělen Císařský rakouský řád Leopoldův.[11] Měl titul svobodného pána (barona) a sekčního šéfa ministerstva.[3] Získal též Řád železné koruny.[4]

Zemřel v srpnu 1889 ve svém letním bytě v Ebenzweieru u Traunsee na srdeční mrtvici. Po několik let trpěl srdeční chorobou. Přivolaný lékař už jen konstatoval smrt. Bylo mu 78 let. Tělo mělo být převezeno do rodinného hrobu v Terstu.[3][4]

Odkazy

Reference

  1. DOTTOR FERDINANDO GOBBI [online]. museorevoltella.it [cit. 2016-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (italsky)
  2. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-10]. Dostupné online. (německy)
  3. Kleine Chronik. Neue Freie Presse. Srpen 1889, čís. 8962, s. 1. Dostupné online.
  4. Kleine Chronik. Die Presse. Srpen 1889, čís. 215, s. 3. Dostupné online.
  5. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 37. (německy)
  6. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 94. (německy)
  7. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky)
  8. http://www.psp.cz/eknih/1848urrs/stenprot/085schuz/s085001.htm
  9. Porträt- und Biografiensammlung Meyer zum Felsenegg, Zürich: Gobbi, Ferdinand (19. Jahrhundert) [online]. zora.uzh.ch [cit. 2016-03-10]. Dostupné online. (německy)
  10. Wiener Zeitung, 6. 2. 1849, s. 1.
  11. Wiener Zeitung, 28. 4. 1867, s. 1.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.