Genderová lingvistika

Genderová lingvistika upozorňuje na problematiku nadužívání generického maskulina[9] (používání mužského rodu v případě, když se má jednat o obě pohlaví, např. Vědci významně pokročili v hledání univerzální krevní skupiny), které odhaluje jako zneviditelňování žen a tudíž jako prostředek hierarchizace genderů. Genderově specifický tvar (tedy např. vědci jako čistě mužská skupina) je totiž formálně identický s generickým tvarem, který by měl zastupovat rovnou měrou jak muže, tak i ženy.  Výsledky psycholingvistických výzkumů však dokazují, že generické maskulinum vyvolává spíše (někdy dokonce výhradně) představu muže,[10][11] což má praktické důsledky např. ve volbě povolání a podílu jednotlivých pohlaví v nich, hodnocení prestiže ženského a mužského výkonu atd. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k vypracování prostředků genderově vyváženého vyjadřování[12], což bylo i podpořeno a vyžadováno Doporučením Rady Evropy (4) 90[13]. Zahraniční a české výzkumy rovněž dokazují,[14] že užíváním genderově vyvážených variant se aktivují představy muže i ženy, což vede k rovnému zacházení s oběma gendery v jazyce.

Každý jazyk nabízí určité prostředky, které mohou sloužit jako alternativy diskriminačního generického maskulina. V českém jazyce se výzkumem alternativ genericky užívaného maskulina zabývá zejména Jana Valdrová v příručce MŠMT Kultura genderově vyváženého vyjadřování[15] a dalších publikacích.

Za základní alternativu lze považovat společné jmenování ženské a mužské formy (např. vědkyně a vědci, nebo v opačném pořadí vědci a vědkyně). Často lze užít zkrácené formy prostřednictvím lomítka, např. student/ka. V případě jednotného čísla se užívá pro označování žen přechýlené formy,[16] tudíž např. Ona je uznávaná psycholožka místo pseudogenerické formy Ona je uznávaný psycholog. Tímto způsobem, který rovněž podporuje Ústav pro jazyk český,[17] lze zvýšit odborný přínos žen, který se v případě nadužívání generického maskulina ztrácí. Za další možnost lze považovat označení abstrahující od biologického rodu, jako např. osoba, odborná síla, tým, personál či podstatná jména zakončená na -stvo a -ctvo (např. žactvo). Velmi vhodná jsou rovněž přídavná jména slovesná, která jsou mnohdy neutrální, např. studující, kupující. Mnohdy lze maskulinum vynechat (např. opatření pro handicapované místo opatření pro handicapované spoluobčany). Užívání genderově vyvážených označení vyžaduje např. zákon č. 167/1999 Sb. o inzerci.[18]

Ohledně přechylování ženských příjmení se genderová lingvistika zabývá otázkou, zda je nutné přechylovat ženská příjmení, a to jak cizinek, tak Češek. Co se týká cizinek, považuje genderová lingvistika přechylování jejich příjmení za vpád do jejich osobnosti a identity, neboť přechylováním dochází ke změně tohoto příjmení. Bylo dokázáno, že nic nebrání užívání nepřechýlených forem příjmení. Česká nepřechýlená příjmení se vyskytují stále častěji (např. Emma Smetana, Karolína Hošek aj.), lze je však dle zákona č. 165/2004 Sb. nechat nepřechýlená pouze, pokud se jedná o a) cizinku, b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, c) občanku, jejíž manžel je cizinec, d) občanku, která je jiné než české národnosti.[19]