Felix Antonín Scheffler
Felix Antonín Scheffler, zéž Felix Anton Schöpfler (29. srpna 1701 Mainburg - 10. ledna 1761 Praha) byl český malíř bavorského původu, autor četných nástěnných a oltářních maleb vrcholného a pozdního baroka v Čechách a ve Slezsku, často pracoval ve službách benediktinů.
| Felix Antonín Scheffler | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. srpna 1701 Mainburg |
| Úmrtí | 10. ledna 1760 (ve věku 58 let) Praha |
| Povolání | malíř a malíř fresek |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Narodil se v bavorském Mainburgu, kde se nejprve učil v dílně svého otce Wolfganga Schefflera. Dále se učil v Mnichově v dílně Kosmy Damiána Asama malířem oltářních obrazů a barokních nástěnných maleb, zejména iluzivních architektur. Se svým učitelem údajně odjel na svou prvou praxi malovat fresky do benediktinského kláštera v Lehnickém Poli. Od té doby často pracoval ve službách benediktinů ve východních Čechách, ve Slezsku i v Praze.
Jako jeho první samostatné dílo se uvádí výmalba ložnice na zámku Durlach z let 1727-1728. O rok později spolu se svým bratrem Christophem Thomasem vyzdobil freskami schodiště biskupské rezidence ve Wormsu na objednávku Franze Ludwiga von Pfalz-Neuburg, který byl zároveň kurfiřtem mohučským, biskupem vratislavským a velmistrem Řádu Německých rytířů. Z jeho iniciativy rytíři po roce 1730 ve Slezsku založili kostel sv. Kříže v Nyse, který Scheffler vymaloval. Roku 1752 se usadil ve Vratislavi, oženil se s Marií Barborou Heigelovou a pracoval zde pro církev i světskou šlechtu. Roku 1734 jej ve Vratislavi angažoval jako svého dvoního malíře Filip Ludvík ze Sinzendorfu.
V Praze se usadil před rokem roku 1747 s rodinou, vstoupil do malířského cechu, a zde také zemřel. Do Bavorska odtud vyjížděl malovat jen v sezóně.
Dílo
Čechy
- Sv. Jan Nepomucký mezi českými patrony, kaple zámecké rezidence benediktinů Hrdly, (1747)
- Oslava sv. Jiří, patronátní kostel benediktinů Martínkovice (1748)
- Čeští patroni, sv. Václav; Farní kostel sv. Václava v Broumově (1748)
- Klášterní kostel sv. Markéty benediktinů v Praze - Břevnově (1748)
- Knihovna kláštera benediktinů v Praze - Břevnově (1748)
- Nástropní malba ve Španělském sále zámku v Náchodě (1751)
- oltářní obraz v hřbitovním kostele sv. Jana Křtitele v Náchodě (1751)
- Návrhy a provedení fresek v kapli a Hlavním sále zámku v Jemniště (1750), návrh je v Albertině (Vídeň)
- tři oltářní obrazy pro kostel sv. Kříže v Liberci (1757-1758)
Morava
- malby v bývalém jezuitském kostele Nanabevzetí Panny Marie v Brně
- oltářní obrazy sv. Bernarda a Benedikta v klášterním kostele na Starém Brně (1744-45)
Slezsko
- nástropní malby, kostel sv. Kříže, Nysa (1730-1732)
- nástropní malby, farní kostel ,Javor (30. léta 18. století)
- soubor obrazů, kostel svatého Michala v Prudníku (1735)
- oltářní obraz Panny Marie útočiště hříšníků, kostel v Lubawce (1739)
- nástropní malby v letním refektáři cisterciáckého kláštera v Lubuši
- soubor obrazů pro kostel benediktinů v Křesoboru (1741-1743) a (1752-1753)
- fresky Pohřební kaple v katedrále sv. Jana Křtitele ve Vratislavi
- freska v sále Univerzity ve Vratislavi
- fresky pro klášterní kostel Panny Marie Růžencové františkánů v Kladsku (1745)
- malba na klenbě refektáře kláštera františkánů v Kladsku (1744)
Bavorsko
- nástropní malby, schodiště biskupské rezidence ve Wormsu pro biskupa Franze Ludwiga von Pfalz-Neuburg
- oltářní obraz Smrt sv. Benedikta v klášterním kostele v Ettalu
- fresky v kapli sv. Ignáce, býv. jezuitský kostel sv. Kříže, Landsberg am Lech (1756)
- nástropní malby v klášterním kostele sv. Markéty, Klášter Baumburg (1556–1557)
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Antonín Scheffler na Wikimedia Commons
Literatura
- Jaromír Neumann, Český barok. Odeon Praha 1974, 2.vydání
- Dějiny českého výtvarného umění II/2, Academia Praha, s. 763
- Anděla Horová a kolektiv: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 2. díl N-Ž, Academia Praha 1999, s. 735.
- Paula Georg: Scheffler, Felix Anton. In: Neue Deutsche Biographie (NDB), svazek 22, Berlin 2005, ISBN 3-428-11203-2, s.614 -616 (dostupné online).
