Fantom operety

Fantom operety je československý komediální muzikálový televizní seriál vzniklý v produkci Československé televize, která jej také v roce 1971 vysílala. Pětidílný seriál vznikl podle předlohy stejnojmenného románu Eduarda Fikera. Podle scénáře Jindřicha Švehly jej natočil režisér Zdeněk Podskalský. Seriál vypráví příběh spisovatele detektivek Ludvíka Láceho a jeho manželky Loly, která má hrát hlavní roli v nové operetě.

Fantom operety
Žánrykomedie
muzikál
Formátseriál
Předloharomán Fantom operety
DramaturgieMiloš Matiášek
ScénářJindřich Švehla
RežieZdeněk Podskalský
HrajíLubomír Lipský
Jiřina Bohdalová
Iva Janžurová
Josef Bláha
Eduard Kohout
Josef Hlinomaz
Václav Trégl
Stella Zázvorková
Země původuČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Počet řad1
Počet dílů5 (seznam dílů)
Obvyklá délka33–51 min
Produkce a štáb
Vedoucí
produkce
Miloš Čálek
KameraJindřich Novotný
HudbaFrantišek Živný
Zdeněk Procházka
Produkční
společnost
Československá televize
Krátký film Praha
DistributorČeskoslovenská televize
Premiérové vysílání
StaniceI. program
Formát obrazučernobílý, 4 : 3
Vysíláno9. ledna 1971 – 6. března 1971
Fantom operety na ČSFD, Kinoboxu, FDb, SZ, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příběh

Herečka Lola Lácová se stane novou posilou Kamenného divadla, které chystá premiéru nové operety, v níž má Lola, jakožto hlavní hvězda, hrát hlavní roli. Její manžel Ludvík je z jejich manželství unaven a aby o své ženě zajistil pro chystaný rozvod nějaké kompromitující informace, vydá se v přestrojení do divadla. Tam však zjistí, že jeho ředitel nejedná s Lolou upřímně, neboť pro alternaci Loliny role přijal i jinou herečku. Protože se mu takové neférové jednání nelíbí, začne se vydávat za tajemného Fantoma operety (s odkazem na pařížského Fantoma opery) a začne vytvářet v divadle zmatek, se kterým si vedení scény neví rady.

Obsazení

Produkce

Jako předloha pro seriál Fantom operety byl použit stejnojmenný humoristický román spisovatele Eduarda Fikera,[1] který vyšel v roce 1945.[2] Scénář napsal Jindřich Švehla, režie se ujal Zdeněk Podskalský. Do hlavních rolí obsadil Lubomíra Lipského a Jiřinu Bohdalovou, jednu z vedlejších postav zpěváků operety ztvárnil popový zpěvák Milan Chladil.[1] Natáčení bylo zahájeno 30. dubna 1970.[3] Seriál Československé televize vznikl v produkci Krátkého filmu Praha.

Vysílání

Seriál Fantom operety uvedla Československá televize na I. programu v lednu až březnu 1971 v rámci loterijního pořadu Mates. První díl měl premiéru 9. ledna 1971,[4] další následovaly ve dvoutýdenní periodě, takže závěrečná pátá část byla odvysílána 6. března 1971.[5] Seriál byl zařazen do večerního vysílání v hlavním vysílacím čase, začátky jednotlivých dílů o délce od 30 do 50 minut se pohybovaly v rozmezí 20.00–20.20 hod.

Celý seriál vydala v roce 2011 Česká televize na DVD.[6][7]

Seznam dílů

Č. v seriáluNázevRežieScénářDatum premiéry
1Lolinka chce hrátZdeněk PodskalskýJindřich Švehla19710109a9. ledna 1971
Spisovatel Ludvík Láce má po pětiletém manželství s bývalou operetní herečkou Lolou stále větší chuť rozvést. Poté, co Lola napsala novému řediteli divadla Halantovi dopis a ten se ji rozhodl přijmout do nové operetní hry, jejíž premiéra se chystá, se Ludvík rozhodne pomoci rozvodu tím, že sežene v divadle důkazy o nepřístojném chování své ženy. V přestrojení za kamnáře/mazače topení vnikne do divadla a nakonec i do ředitelny, kde se, skrytý za závěsem, stane svědkem zákulisních her. Ředitele Halanta totiž poblázní mladá herečka Valdemara Krapsatá, kterou se rozhodne přijmout jako alternaci za Lolu a zároveň vzít ji s sebou na služební cestu do Švédska, kde mají i s Lolou zhlédnout originál chystané operety. Jakmile Láce v ředitelně osamí, zmocní se klíče od nepoužívaného vedlejšího vchodu do ředitelny a napíše výhrůžný vzkaz „Každou lumpárnu krutě trestám! Fantom“, který přibodne na ředitelský stůl, a stane se tak Fantomem operety, s odkazem na svého pařížského bratránka. 
2Fantom zasahujeZdeněk PodskalskýJindřich Švehla19710123a23. ledna 1971
3Fantom dělá zmatkyZdeněk PodskalskýJindřich Švehla19710206a6. února 1971
4Fantom v nebezpečíZdeněk PodskalskýJindřich Švehla19710220a20. února 1971
5Konec FantomaZdeněk PodskalskýJindřich Švehla19710306a6. března 1971

Přijetí

V komentáři v Lidové demokracii autorka po prvním díle uvedla, že sice není jasné, proč byl seriál Fantom operety připojen k Matesu jako nejnovější pokus o jeho oživení, jednalo se podle ní ale o lepší řešení, než kombinace s estrádami. Napsala také, že režisér Zdeněk Podskalský „zajišťuje […] dílům […] vysokou profesionální úroveň, smysl pro vypointování humorných situací, komediální nadsázku a groteskní vyhrocení scén“.[8] V další glose v témže deníku její autor napsal, že scenárista Jindřich Švehla podle něj vytvořil z Fikerovy předlohy základ k „zábavné, pestré podívané“.[9] Zhodnocení po závěrečné epizodě si povšimlo, že seriál „využíval především akcí a herecké výkony stylizoval k nadsázce až karikatuře“. Autorka pochválila jak herecké výkony, tak režijní vedení, a ocenila množství fantazie a „vyvážený poměr reality a nadsázky, ironie a sebeironie“, neboť podle ní mohly díky tomu postavy svá fantastická dobrodružství nebrat příliš vážně.[10]

Odkazy

Reference

  1. MOC, Jiří. Seriály od A do Z : Lexikon českých seriálů. Praha: Česká televize, 2009. ISBN 978-80-7404-036-8. S. 63.
  2. FIKER Eduard 21.11.1902-3.3.1961 [online]. Hiu.cas.cz [cit. 2021-08-10]. Dostupné online.
  3. PODSKALSKÝ, Zdeněk. Lásky a nelásky aneb Není tam nahoře ještě někdo jinej?. Praha: Forma, 1996. ISBN 80-902106-8-6. S. 63.
  4. Televize. Rudé právo. 1971-01-09, s. 4. Dostupné online.
  5. Televize. Rudé právo. 1971-03-06, s. 5. Dostupné online.
  6. Fantom operety [online]. Ceskatelevize.cz [cit. 2021-08-10]. Dostupné online.
  7. Fantom operety [online]. Csfd.cz [cit. 2021-08-10]. Dostupné online.
  8. mp. Proměna MATESa na televizní obrazovce. Lidová demokracie. 1971-01-13, s. 5. Dostupné online.
  9. lr. Televizní zábava. Lidová demokracie. 1971-02-10, s. 5. Dostupné online.
  10. mp. K televizním seriálům. Lidová demokracie. 1971-03-11, s. 5. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.