Falcon Heavy

V podstatě se jedná o tři první stupně Falconu 9 smontované k sobě. Při startu disponuje 27 motory Merlin ve verzi 1D. Po startu všechny stupně pracují na plný výkon, ale brzy centrální stupeň sníží svůj výkon, čímž šetří palivo. Po několika minutách se boční, pomocné, stupně odpojí a první stupeň opět zvýší svůj výkon, dokud nedojde k vyčerpání paliva a následnému odpojení a spuštění druhého stupně. Kromě druhého stupně jsou všechny stupně schopny opětovného přistání. Boční stupně přistávají na pevnině, první stupeň pak na autonomní přistávací plošině ASDS, neboť poletí o dost dál a dosáhne mnohem vyšší rychlosti.

Falcon Heavy měl původně využívat tzv. crossfeed, což je způsob distribuce paliva napříč raketovými stupni během letu. Výsledkem měla být vyšší efektivita a nosnost. Jedná se však o technicky náročné řešení, které dosud nikdo v praxi nevyvinul. SpaceX od tohoto záměru nakonec upustilo s tím, že když to bude v budoucnu potřeba, vrátí se k němu.

Při prvním letu byl pod aerodynamickým krytem jako jediný náklad na speciálním podstavci, který nese mimo jiné plaketu se jmény 6000 zaměstnanců SpaceX, umístěn automobil Tesla Roadster Elona Muska. V autě sedí Starman: figurína oblečená do skafandru vyvinutém SpaceX, na palubní desce je maličký Roadster ve kterém sedí maličký Starman a na informačním panelu je nápis "Don't Panic!" ("Nepropadejte panice!") – hláška z knihy Stopařův průvodce po Galaxii, jejíž výtisk je, spolu s ručníkem (další odkaz na tuto knihu), v palubní přihrádce. V té je k tomu umístěn datový nosič se sérií knih Nadace od Isaaca Asimova. Musk svoje auto k tomuto účelu použil hlavně z důvodu reklamy a nutnosti naložit alespoň nějaký náklad. Automobil během letu přehrával skladbu Space Oddity, odhození aerodynamického krytu bylo provázeno skladbou Life on Mars?, obě od Davida Bowieho. Plánovaná orbita Tesla Roadsteru byla kolem Slunce s aféliem u orbity Marsu. Této orbity by měla raketa dosáhnout pomocí Hohmannovy elipsy, čímž SpaceX prokáže schopnost Falconu Heavy dosáhnout orbity Marsu, k čemuž ovšem vzhledem k absenci systémů pro korekci trajektorie a komunikaci na druhém stupni při inauguračním letu nemůže dojít. Konečná eliptická orbita měla být díky nadbytku paliva afélium v pásu asteroidů poblíž orbity trpasličí planety Ceres. Skutečná orbita se podobá té původně plánované s aféliem u orbity Marsu.[2]

První statický zážeh všech 27 motorů Merlin byl po několika odkladech proveden 24. ledna 2018.

První let se uskutečnil 6. února 2018. Raketa měla odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě ve 13:30 místního času (19:30 SEČ), kvůli větru se však start odložil na 15:45 místního času. (21:45 SEČ).

V 15:45 místního času raketa úspěšně vzlétla a po 8 minutách se úspěšně vrátily a přistály pomocné stupně. Prvnímu stupni se kvůli nedostatku zápalné směsi TEA-TEB, která se v komoře míchá s palivem a okysličovadlem, nepodařilo znovu zažehnout dva ze tří motorů pro přistávací manévr. Kvůli tomu nedokázal přistát na připravené plovoucí plošině a zřítil se rychlostí 480 km/h do oceánu, zhruba 100 m od plošiny.[3][4]

První komerční let nosiče Falcon Heavy se uskutečnil 12. dubna 2019, se startem opět na mysu Canaveral. Cílem mise bylo vynést na oběžnou dráhu saúdskoarabskou telekomunikační družici ArabSat 6A. Mise byla plně úspěšná. Družice byla umístěna na oběžnou dráhu a na Zemi zdárně přistály jak oba pomocné stupně, tak centrální stupeň rakety.[5] Centrální stupeň se ale nepodařilo v pořádku dopravit na pevninu, když se kvůli vysokým vlnám na oceánské plošině převrátil.

Třetí mise byla pro americké ministerstvo obrany, kdy 25. června 2019 loď vynesla na oběžnou dráhu 24 menších vojenských a výzkumných satelitů.[6] Pro oba pomocné stupně to byl již druhý let, kdy první absolvovaly při vynesení družice ArabSat 6A. Při této misi se také poprvé povedlo zachytit jednu polovinu aerodynamického krytu.[7] Oba pomocné stupně následně bez problémů přistály na pevnině, ale centrální stupeň se kvůli náročnosti mise (nedostatku paliva)[8] zřítil do oceánu.[7]

V plánu na březen 2022 je mise USSF-44 při které zamíří SpaceX poprvé přímo na Geostacionární dráhu. Při této misi nejspíš dojde k přistání bočních stupňů na plovoucích plošinách JRTI a OCISLY zároveň. Centrálnímu stupni nezbude žádné palivo na přistání. Nebude mít tak například přistávací nohy a horní klapky.

Druhá plánovaná mise na duben 2022 je USSF-52. Při ní bude vynesena neurčená družice na GTO takže se pokusí zachránit jak boční stupně které přistanou na LZ-1 a LZ-2, tak i centrální stupeň na Autonomní přistávací plošině. Mohli by se tak poprvé zachytit všechny tři stupně.

Falcon heavy se bude podílet nejenom na misích na oběžnou dráhu Inmarsat 6B a Viasat-3, ale také vynese sondu na kovový asteroid Psyche. Později poletí Falcon heavy s prvními moduly pro kosmickou stanici Gateway a kosmickou lodí Dragon XL která bude stanici zásobovat.

• 
  Znak Falconu Heavy
• 
  Boční stupně Falconu Heavy přistávají na LZ-1 a LZ-2.
• 
  Tesla Roadster, kterou vypustil Falcon Heavy při svém prvním startu.
• 
  Start Falconu Heavy
• 
  Start Falconu Heavy
• 
  Start Falconu Heavy
• 
  Falcon Heavy před startem
• 
  Start Falconu Heavy