Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI ČVUT v Praze) je pátá nejmladší fakulta Českého vysokého učení technického v Praze, netradiční svým profilem i metodami výuky. Pokrývá oblasti studia matematického inženýrství, fyzikálního inženýrství, informatiky, jaderné fyziky a jaderné chemie. Jejím současným děkanem je doc. Václav Čuba.

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
České vysoké učení technické v Praze
Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering
Hlavní budova fakulty na Starém Městě
Vedení fakulty
Děkandoc. Ing. Václav Čuba, Ph.D.
Proděkandoc. Ing. Milan Krbálek
Proděkanprof. Dr. Ing. Petr Haušild
Proděkandoc. Ing. Jan Čepila, Ph.D.
Proděkandoc. RNDr. Jan Vybíral, Ph.D.
TajemníkMgr. Alena Králová
Statistické údaje k 2021
Studenti1228
Studijní program
Pregraduální710
Postgraduální219
Doktorský299
Základní informace
Původní názevFakulta technické a jaderné fyziky
Datum založení1955
Statusveřejná
Kontaktní údaje
AdresaFJFI ČVUT v Praze
Břehová 78/7
Praha 1, Staré Město
110 00 Praha 1
adresa pro korespondenci:
FJFI ČVUT v Praze
Břehová 78/7
Praha 1, Staré Město
115 19 Depo Praha 702
Telefon224 351 111
DIČCZ68407700
E-mail[email protected]
Souřadnice50°4′28,02″ s. š., 14°25′0,41″ v. d.
www.fjfi.cvut.cz

Historie

Fakulta byla založena roku 1955 v rámci československého jaderného programu jako součást Univerzity Karlovy pod názvem Fakulta technické a jaderné fyziky. Bylo to v období nástupu mírového využívání jaderné energie v mezinárodním měřítku a využívat jadernou energii v Československu se jevilo velmi lákavé z hledisek ekonomických i ekologických a také pro naše značné zásoby uranových rud. Prvním děkanem fakulty byl prof. Václav Petržílka, který jako jeden z mála u nás měl zkušenost z jaderného výzkumu v zahraničí. Na katedře jaderné chemie zpočátku působil i známý český vědec a spisovatel František Běhounek, žák Marie Curieové. Brzy se ukázalo, že jaderná technika není jen záležitost jaderných oborů, ale že vyžaduje úzké propojení přírodovědných oborů s technickou praxí a také novou vyšší úroveň inženýrské práce. V roce 1959 tak fakulta přešla pod České vysoké učení technické v Praze a získala i svůj současný název.[zdroj?]

Od začátku se u fakulty prosazovala snaha profilovat se jako elitní škola po vzoru univerzit jak v bývalém Sovětském svazu, tak v západních zemích. Výuka byla stavěna na širokém přírodovědném základě, což umožnilo absolventům dobře se orientovat v nově vznikajících oblastech inženýrské práce, kde se fyzikální poznatky teprve začaly uplatňovat. Postupně se na fakultě vyhranily čtyři základní směry výuky: matematické a softwarové inženýrství, jaderné inženýrství zaměřené na fyziku a techniku jaderných reaktorů, fyzikální inženýrství se specializací na fyzikální elektroniku a inženýrství pevných látek a jaderně chemické inženýrství.[zdroj?]

V posledních letech na fakultě vzrůstá zájem o nové a pokrokové obory a díky rozsáhlé mezinárodní spolupráci se daří udržovat krok se světovými výzkumnými institucemi, jak o tom svědčí nejen odborné publikace, ale i mnohá ocenění pracovníkům a studentům FJFI ČVUT v Praze. Podíl vědeckovýzkumné práce byl vždy značný a fakulta představovala vlastně i výzkumný ústav. Spolupracovala s inženýrskou praxí jednak při matematickém řešení technických problémů, vývoji nových fyzikálních metod měření či rozvoji nových technologií – laserových, polovodičových, fyzikálně-chemických a materiálových, v oblasti kosmického výzkumu, biomedicíny aj. Fakulta se snaží udržet punc prestižní školy po vzoru západních univerzit (např. MIT) s maximálním zapojením studentů do vědeckých a výzkumných projektů a důrazem na dobré jméno při uplatnění absolventů.[zdroj?]

Děkani

  • prof. RNDr. Václav Petržílka, DrSc. (1955–58)
  • prof. Ing. Bohumil Kvasil, DrSc. (1958–60)
  • prof. Ing. Ladislav Haňka, DrSc. (1960–64)
  • doc. Ing. Michal Láš, CSc. (1964–67)
  • prof. Ing. Čestmír Šimáně, DrSc. (1967–72)
  • doc. Ing. Ivan Štoll, CSc. (1972–88)
  • prof. Ing. Bedřich Šesták, DrSc. (1988–90)
  • prof. Ing. Miloslav Havlíček, DrSc. (1990–94)
  • prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc. (1994–2000)
  • prof. Ing. Miloslav Havlíček, DrSc. (2000–06)
  • doc. Ing. Miroslav Čech, CSc. (2006–13)
  • prof. Ing. Igor Jex, DrSc. (2013–22)
  • doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D. (2022–?)

Vedení fakulty

  • doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D. – děkan
  • doc. Mgr. Milan Krbálek, Ph.D. – proděkan pro pedagogiku
  • prof. Dr. Ing. Petr Haušild – proděkan pro vědu a výzkum
  • doc. Ing. Jan Čepila, Ph.D. – proděkan pro rozvoj fakulty
  • doc. RNDr. Jan Vybíral, Ph.D. – proděkan pro vnější vztahy a zahraniční styky
  • Mgr. Alena Králová – tajemník

Studium

Na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze studuje více než 1200 studentů v 12 studijních programech bakalářského a 16 programech magisterského studia a v doktorském studiu. Během svého působení si fakulta vydobyla pověst školy, která poskytuje vzdělání vysoké úrovně s hlubokým matematicko-fyzikálním základem a individuálním přístupem ke studentům. Od založení byla akademická působnost rozšířena na široké spektrum matematických, fyzikálních a chemických oborů, mezi ty nejmladší patří Radiologická fyzika, Vyřazování jaderných zařízení či Kvantové technologie.[zdroj?]

Jedním z hlavních rysů fakulty byla vždy snaha spojit výuku s aktivní tvůrčí prací studentů. Ve všech oborech je kromě výuky nových vědomostí rozvíjena vědecko-výzkumná činnost. Studenti se po zvládnutí základů matematiky a fyziky aktivně podílí na práci kateder a vědeckých týmů, naučí se nejméně dva světové jazyky, důvěrně se sžijí s výpočetní technikou a jsou schopni orientace v mezioborové problematice. Jejich odborné práce jsou aplikovány na konkrétní případy z praxe (např. IBM, ČEZ, ČNB, IKEM atd.) nebo z výzkumných center (CERN, ELI, ITER atd.). Propojení vědecké a pedagogické práce a přímé zapojení studentů do řešení vědecko-výzkumných problémů dává výuce unikátní rozměr. Zdmi fakulty prošlo již 5 344 kvalitních a specializovaných absolventů, kteří jsou všestranně připraveni a v praxi vysoce úspěšní bez problému uplatnit se na trhu práce. Studenti též mají možnost seznamovat se s výukou a výzkumem v zahraničí v rámci stáží, studijních a výměnných pobytů na partnerských univerzitách či studovat dlouhodobě v cizích zemích s finanční podporou ČVUT nebo nadací k tomu určených.[zdroj?]

Fakulta se snaží maximálně vyjít vstříc handicapovaným studentům. Celá budova je bezbariérová a díky svému technickému vybavení umožňuje studium i zrakově postiženým. Funguje zde Středisko pro podporu studentů se specifickými potřebami ČVUT ELSA, kde handicapovaní získávají nejen technickou podporu studia. Kromě studia přímo v hlavním městě ČR nabízí FJFI ČVUT v Praze možnost přihlásit se na obor Aplikace softwarového inženýrství v Děčíně. Obsah studia je stejný jako u téhož oboru v Praze, ale poskytuje výhodu pro daný region, kdy studenti mohou využívat více domácího prostředí severních a západních Čech.[zdroj?]

V současnosti se fakulta snaží podporovat nové trendy ve výzkumu a konkurovat zahraničním univerzitám ve vědeckých projektech, čehož jsou ostatně důsledkem nejen kvalitní vysoce impaktované publikace, ale i celá řada mezinárodních ocenění pro pracovníky nebo studenty FJFI. Mezi velké přednosti fakulty se řadí výuková zařízení unikátní v celém rezortu školství. Školní jaderný reaktor VR-1 VRABEC uvedený do provozu v roce 1990 umožňuje sledovat fyzikální procesy v aktivní zóně a provádět experimenty v neutronové fyzice. Kromě přípravy kmenových posluchačů FJFI ČVUT v Praze jakožto budoucích odborníků v jaderné energetice slouží také k seznamování veřejnosti a mládeže s touto dnes tolik sledovanou oblastí techniky (např. v rámci  Dne na Jaderce). Kromě štěpného reaktoru fakulta spravuje unikátní pokusný reaktor pro zvládnutí řízené termojaderné fúze, tokamak GOLEM, který získala roku 2007 ve spolupráci s AV ČR.[zdroj?]

Spolupráce s institucemi a firmami

FJFI ČVUT v Praze spolupracuje v rámci vědecké, výzkumné a pedagogické činnosti s mnoha českými a díky rozsáhlým kontaktům také zahraničními institucemi. Jde o řešení společných výzkumných programů, přípravu společných publikací a učebních textů. Bohaté zkušenosti spolupráce má fakulta také v průmyslové sféře, kde se podílí na vývoji aktuálních problémů firem. Mezi její partnery patří IBM, CA Technologies, IKEM, EXOVA, Škoda Praha Invest, Nuvia Group, SÚJB, Protonové centrum, Národní galerie a řada dalších. Ve spolupráci s ČEZ mimo jiné zajišťuje provoz a organizuje využití školního jaderného reaktoru  VR-1 VRABEC. V neposlední řadě je FJFI ČVUT v Praze platným členem několika významných mezinárodních sdružení a v roce 2015 stála u zrodu Czech Fusion Society.[zdroj?]

Budovy a katedry

Areál Karlovy univerzity v Troji, kde má FJFI některé svoje laboratoře, včetně výukového jaderného reaktoru VR-1

Hlavní budova FJFI ČVUT v Praze se nachází v Praze 1 v Břehové ulici 7 v sousedství Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Pražské konzervatoře. Druhou budovou je pak bývalý chemický ústav v Trojanově ulici 13 pod Karlovým náměstím. Mnoho laboratoří se stále nachází v budově Karlovy univerzity v Troji. V Děčíně se pak nachází detašované pracoviště fakulty v Pohraniční ulici 1.[zdroj?]

V současnosti má fakulta 10 kateder:

Studentské spolky

Pod záštitou fakulty existují dva hlavní studentské spolky. Prvním z nich je spolek Studentské unie při FJFI ČVUT v Praze, který studentům v záplavě náročného učiva poskytuje nemálo radosti a povyražení. Organizací akcí jako Noc na Jaderce, reprezentační ples Všejaderná fúze či představení fakultního divadelního spolku Nucleus pečuje o kulturní život studentstva. Druhý je pak sportovní spolek Tralalalala založený roku 2006, poskytující velké množství sportovního vyžití.[1]

Odkazy

Reference

  1. Vysokoškolská tělovýchovná jednota | ÚTVS ČVUT Praha. www.utvs.cvut.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.