Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT

Fakulta byla založena roku 1955 v rámci československého jaderného programu jako součást Univerzity Karlovy pod názvem Fakulta technické a jaderné fyziky. Bylo to v období nástupu mírového využívání jaderné energie v mezinárodním měřítku a využívat jadernou energii v Československu se jevilo velmi lákavé z hledisek ekonomických i ekologických a také pro naše značné zásoby uranových rud. Prvním děkanem fakulty byl prof. Václav Petržílka, který jako jeden z mála u nás měl zkušenost z jaderného výzkumu v zahraničí. Na katedře jaderné chemie zpočátku působil i známý český vědec a spisovatel František Běhounek, žák Marie Curieové. Brzy se ukázalo, že jaderná technika není jen záležitost jaderných oborů, ale že vyžaduje úzké propojení přírodovědných oborů s technickou praxí a také novou vyšší úroveň inženýrské práce. V roce 1959 tak fakulta přešla pod České vysoké učení technické v Praze a získala i svůj současný název.^[zdroj?]

Od začátku se u fakulty prosazovala snaha profilovat se jako elitní škola po vzoru univerzit jak v bývalém Sovětském svazu, tak v západních zemích. Výuka byla stavěna na širokém přírodovědném základě, což umožnilo absolventům dobře se orientovat v nově vznikajících oblastech inženýrské práce, kde se fyzikální poznatky teprve začaly uplatňovat. Postupně se na fakultě vyhranily čtyři základní směry výuky: matematické a softwarové inženýrství, jaderné inženýrství zaměřené na fyziku a techniku jaderných reaktorů, fyzikální inženýrství se specializací na fyzikální elektroniku a inženýrství pevných látek a jaderně chemické inženýrství.^[zdroj?]

V posledních letech na fakultě vzrůstá zájem o nové a pokrokové obory a díky rozsáhlé mezinárodní spolupráci se daří udržovat krok se světovými výzkumnými institucemi, jak o tom svědčí nejen odborné publikace, ale i mnohá ocenění pracovníkům a studentům FJFI ČVUT v Praze. Podíl vědeckovýzkumné práce byl vždy značný a fakulta představovala vlastně i výzkumný ústav. Spolupracovala s inženýrskou praxí jednak při matematickém řešení technických problémů, vývoji nových fyzikálních metod měření či rozvoji nových technologií – laserových, polovodičových, fyzikálně-chemických a materiálových, v oblasti kosmického výzkumu, biomedicíny aj. Fakulta se snaží udržet punc prestižní školy po vzoru západních univerzit (např. MIT) s maximálním zapojením studentů do vědeckých a výzkumných projektů a důrazem na dobré jméno při uplatnění absolventů.^[zdroj?]

• doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D. – děkan
• doc. Mgr. Milan Krbálek, Ph.D. – proděkan pro pedagogiku
• prof. Dr. Ing. Petr Haušild – proděkan pro vědu a výzkum
• doc. Ing. Jan Čepila, Ph.D. – proděkan pro rozvoj fakulty
• doc. RNDr. Jan Vybíral, Ph.D. – proděkan pro vnější vztahy a zahraniční styky
• Mgr. Alena Králová – tajemník

Na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze studuje více než 1200 studentů v 12 studijních programech bakalářského a 16 programech magisterského studia a v doktorském studiu. Během svého působení si fakulta vydobyla pověst školy, která poskytuje vzdělání vysoké úrovně s hlubokým matematicko-fyzikálním základem a individuálním přístupem ke studentům. Od založení byla akademická působnost rozšířena na široké spektrum matematických, fyzikálních a chemických oborů, mezi ty nejmladší patří Radiologická fyzika, Vyřazování jaderných zařízení či Kvantové technologie.^[zdroj?]

Jedním z hlavních rysů fakulty byla vždy snaha spojit výuku s aktivní tvůrčí prací studentů. Ve všech oborech je kromě výuky nových vědomostí rozvíjena vědecko-výzkumná činnost. Studenti se po zvládnutí základů matematiky a fyziky aktivně podílí na práci kateder a vědeckých týmů, naučí se nejméně dva světové jazyky, důvěrně se sžijí s výpočetní technikou a jsou schopni orientace v mezioborové problematice. Jejich odborné práce jsou aplikovány na konkrétní případy z praxe (např. IBM, ČEZ, ČNB, IKEM atd.) nebo z výzkumných center (CERN, ELI, ITER atd.). Propojení vědecké a pedagogické práce a přímé zapojení studentů do řešení vědecko-výzkumných problémů dává výuce unikátní rozměr. Zdmi fakulty prošlo již 5 344 kvalitních a specializovaných absolventů, kteří jsou všestranně připraveni a v praxi vysoce úspěšní bez problému uplatnit se na trhu práce. Studenti též mají možnost seznamovat se s výukou a výzkumem v zahraničí v rámci stáží, studijních a výměnných pobytů na partnerských univerzitách či studovat dlouhodobě v cizích zemích s finanční podporou ČVUT nebo nadací k tomu určených.^[zdroj?]

Fakulta se snaží maximálně vyjít vstříc handicapovaným studentům. Celá budova je bezbariérová a díky svému technickému vybavení umožňuje studium i zrakově postiženým. Funguje zde Středisko pro podporu studentů se specifickými potřebami ČVUT ELSA, kde handicapovaní získávají nejen technickou podporu studia. Kromě studia přímo v hlavním městě ČR nabízí FJFI ČVUT v Praze možnost přihlásit se na obor Aplikace softwarového inženýrství v Děčíně. Obsah studia je stejný jako u téhož oboru v Praze, ale poskytuje výhodu pro daný region, kdy studenti mohou využívat více domácího prostředí severních a západních Čech.^[zdroj?]

V současnosti se fakulta snaží podporovat nové trendy ve výzkumu a konkurovat zahraničním univerzitám ve vědeckých projektech, čehož jsou ostatně důsledkem nejen kvalitní vysoce impaktované publikace, ale i celá řada mezinárodních ocenění pro pracovníky nebo studenty FJFI. Mezi velké přednosti fakulty se řadí výuková zařízení unikátní v celém rezortu školství. Školní jaderný reaktor VR-1 VRABEC uvedený do provozu v roce 1990 umožňuje sledovat fyzikální procesy v aktivní zóně a provádět experimenty v neutronové fyzice. Kromě přípravy kmenových posluchačů FJFI ČVUT v Praze jakožto budoucích odborníků v jaderné energetice slouží také k seznamování veřejnosti a mládeže s touto dnes tolik sledovanou oblastí techniky (např. v rámci  Dne na Jaderce). Kromě štěpného reaktoru fakulta spravuje unikátní pokusný reaktor pro zvládnutí řízené termojaderné fúze, tokamak GOLEM, který získala roku 2007 ve spolupráci s AV ČR.^[zdroj?]

FJFI ČVUT v Praze spolupracuje v rámci vědecké, výzkumné a pedagogické činnosti s mnoha českými a díky rozsáhlým kontaktům také zahraničními institucemi. Jde o řešení společných výzkumných programů, přípravu společných publikací a učebních textů. Bohaté zkušenosti spolupráce má fakulta také v průmyslové sféře, kde se podílí na vývoji aktuálních problémů firem. Mezi její partnery patří IBM, CA Technologies, IKEM, EXOVA, Škoda Praha Invest, Nuvia Group, SÚJB, Protonové centrum, Národní galerie a řada dalších. Ve spolupráci s ČEZ mimo jiné zajišťuje provoz a organizuje využití školního jaderného reaktoru  VR-1 VRABEC. V neposlední řadě je FJFI ČVUT v Praze platným členem několika významných mezinárodních sdružení a v roce 2015 stála u zrodu Czech Fusion Society.^[zdroj?]

Areál Karlovy univerzity v Troji, kde má FJFI některé svoje laboratoře, včetně výukového jaderného reaktoru VR-1

Hlavní budova FJFI ČVUT v Praze se nachází v Praze 1 v Břehové ulici 7 v sousedství Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Pražské konzervatoře. Druhou budovou je pak bývalý chemický ústav v Trojanově ulici 13 pod Karlovým náměstím. Mnoho laboratoří se stále nachází v budově Karlovy univerzity v Troji. V Děčíně se pak nachází detašované pracoviště fakulty v Pohraniční ulici 1.^[zdroj?]

V současnosti má fakulta 10 kateder:

• Katedra matematiky
• Katedra fyziky
• Katedra humanitních věd a jazyků
• Katedra inženýrství pevných látek
• Katedra fyzikální elektroniky
• Katedra materiálů
• Katedra jaderné chemie
• Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření
• Katedra jaderných reaktorů
• Katedra softwarového inženýrství

Pod záštitou fakulty existují dva hlavní studentské spolky. Prvním z nich je spolek Studentské unie při FJFI ČVUT v Praze, který studentům v záplavě náročného učiva poskytuje nemálo radosti a povyražení. Organizací akcí jako Noc na Jaderce, reprezentační ples Všejaderná fúze či představení fakultního divadelního spolku Nucleus pečuje o kulturní život studentstva. Druhý je pak sportovní spolek Tralalalala založený roku 2006, poskytující velké množství sportovního vyžití.[1]