Formule E

Od první sezóny šampionátu jsou vozy jednotné, tedy všechny týmy závodí se stejnými vozy. Úmyslem do budoucích let je možnost každého týmu stavět svůj vlastní stroj, ale zatím k tomuto rozhodnutí nedošlo.

V první sezóně jednotný vůz postavila francouzská firma Spark Racing Technologies pod názvem Spark-Renault SRT 01E, přičemž monopost byl výsledkem desetiměsíční kooperace mezi firmami Dallara (která navrhla šasi), McLaren (který dodal motor – stejný, jaký je použit v hypersportovním voze McLaren P1), Hewland (dodavatel pětistupňové převodovky), Williams (baterie) a Renault. Akumulátor však nedokázal vydržet po celou délku závodu a jezdci museli po vybití přesedat do druhého auta, což vzbudilo velkou kritiku vůči sérii. První vozy Formule E měly výkon nejméně 250 mechanických koňských sil (190 kW) a byly schopné zrychlit z 0 na 100 km/h za 3 sekundy, maximální rychlost dosahovala 225 km/h.[1] Generátory pro dobíjená baterií byly poháněny glycerinem, vedlejším produktem výroby bio-dieselu.[2]

Felix Rosenqvist at the 2017 Berlin ePrix, showing the updated season-3 spec front wing

Od druhé sezóny si však mohly týmy vyvíjet vlastní pohonné jednotky, invertor, převodovku a chlazení; společné zůstaly šasi a baterie. Pro třetí navrhla Dallara nový nos vozu s dvojitým předním křídlem, za účelem vizuální odlišnosti od jiných sérií.

Stoffel Vandoorne driving a Gen2 Formula E car at the 2019 Hong Kong ePrix

Od sezóny 2018/19 je využívána druhá generace šasi s názvem Spark SRT05e, někdy též označována jako "vůz Gen2". Vůz je značným vylepšením předchozí generace – baterie má kapacitu 54 kWh, výkon vzrostl z 200 kW na 250 kW a maximální rychlost na 280 km/h. Nová technologie zároveň znamenala konec výměnám vozů uprostřed závodů.[3] Nové vozy také obsahovaly bezpečnostní systém zvaný "halo", který chrání hlavu jezdce před nárazem do letících objektů při nehodách.[4]

Od sezóny 2022/23 je plánováno uvedení nového jednotného šasi pod názvem "Gen3". Očekává se, že výkon bude dosahovat 350 kW v kvalifikaci a 300 kW v závodě. Baterie bude také možno dobíjet při zastávce v boxech.[5]

Minimální předepsaná hmotnost vozu včetně jezdce je od třetí sezóny 880 kg.

V sezóně Formule E se jezdí okolo 12 závodů, ve kterých získávají body jak jezdci, tak jejich týmy. Závodní víkend sestává z volných tréninků v ranních hodinách, kvalifikace v poledne a 1 nebo 2 závodů odpoledne.

Bodování závodů je podobné jako ve Formuli 1, přičemž za pole position jsou navíc udělovány 3 body a za nejrychlejší kolo v závodě 2 body (v první a druhé sezóně), od třetí sezóny se však FIA rozhodla udělit jen jeden bonusový bod. Jezdec (resp. tým) s nejvyšším počtem bodů na konci sezóny, se stává mistrem světa.

Seriálu se mj. účastní i mnoho bývalých pilotů Formule 1 – jsou to Jaime Alguersuari, Karun Chandhok, Pascal Wehrlein, Bruno Senna, Jérôme d'Ambrosio, Felipe Massa, Brendon Hartley, Sébastien Buemi, Jarno Trulli, Lucas di Grassi, Nick Heidfeld, Charles Pic, Takuma Sató a Nelson Piquet, Jr.

Kvůli lepší propagaci se závody konají zejména na městských okruzích, nechybí ani slavné Monte Carlo. Délka tratě je od 1,8 do 3,4 kilometrů, jezdci absolvují okolo 50 kol a závod trvá okolo 1 hodiny.