František Bernard Vaněk

Vystudoval biskupský seminář v Českých Budějovicích, po vysvěcení na kněze byl kaplanem v obci Pürles (dnes Brložec), potom působil v Sudoměřicích u Bechyně a v Pelhřimově.[1] Vaněk je znám především jako autor prózy Na krásné samotě (1938), za kterou obdržel cenu České akademie věd a umění. V té době působil jako děkan v Pelhřimově i na blízkém Křemešníku, kde se román především odehrává. V letech 1902–1942 redigoval homiletický časopis Kazatelna, do jehož okruhu přispěvatelů patřil například J. Š. Baar, Xaver Dvořák nebo Václav Bělohlávek. V roce 1922 založil Chrámové družstvo pro republiku Československou, které mělo za cíl pozvednout úroveň výzdoby církevních staveb a církevního umění obecně. Svou esejí Sochař mystik v časopise Nový život poukázal jako jeden z prvních na talent a umělecké kvality Františka Bílka. Jeho neobyčejně pestrá regionální činnost zahrnovala péči o památky i veřejná prostranství, zakládání nejrůznějších organizací a podporu sportu.

V první i druhé světové válce byl Vaněk vyšetřován a perzekvován za své vlastenecké postoje. V roce 1914 odmítl zvonit na počest rakousko-uherského dobytí Bělehradu, 28. září 1918 sloužil v pelhřimovském chrámu sv. Bartoloměje svatováclavskou mši za samostatnost československého státu. Ve druhé světové válce otevřeně vystupoval proti nacismu a za svá kázání byl v roce 1942 zatčen gestapem a deportován do koncentračního tábora v Dachau. Tam napsal svou poslední knihu vzpomínek na období svého děkanování v Pelhřimově a Pelhřimovském domečku "Vlaštovky se vracejí". Její poslední kapitoly v Dachau již musel diktovat vězněnému kolegovi.

V Dachau 1. dubna 1943 zemřel. Ještě 5. dubna 1943 vydala Národní politika příznivou kritiku jeho tehdy nové knihy Na srdci.[2]

Beletrie

• Sacerdotium (1897) – sbírka poezie (ilustrace Antonín Thein)
• Loučení (1917) – báseň v próze (ilustrace František Bílek)
• Na krásné samotě (1938) – román, dosud 9 vydání, poslední v roce 2003
• Na srdci (1942) – román, naposledy vydáno 2015
• Vlaštovky se vracejí (1946) – kniha vzpomínek a pamětí (posmrtně, ed. Jan Menšík), naposledy vydáno 2016

Literatura faktu

• Pelhřimov za války 1914–1918 (1938) – autentické zápisy z farní knihy z doby první světové války

Homiletika

• Zdrávas Maria lékem naší doby (1900)
• Cestou kříže (1900) – texty k obrazům Viktora Foerstera
• Spása znovu křižovaná (1903)
• Řeči příležitostné I (1904)
• Před biřmováním (1914)
• Milosrdenství Tvé nad námi (1915)
• Útěcha zarmoucených (1915)
• Pro naše zvony (1918)
• Po cestě křížové (1918)
• Pokání (1935)
• Slovo včas I, II (1935, 1937)

Redakční a ediční činnost

• Homiletická knihovna (1901–1932) – knižnice
• Studnice Boží moudrosti (1939) – soubor biblických výroků a výroků církevních autorit
• Kazatelna (1902–1942) – homiletický časopis; od r. 1940 pod názvem: V den Páně (Národní knihovna, signatura 54 E 002725)
• Příloha Kazatelny (1902–1942) (Národní knihovna, signatura 54 E 002725)