František Bohuslav Batovec

Narodil se 5. října 1846[3] v Praze-Starém Městě v čp. 120[1] (některé zdroje uvádějí nesprávné místo narození v Jílovém u Prahy).[3] Navštěvoval obecnou školu v Jílovém a absolvoval akademické gymnázium.[4] Na přání rodičů se pak věnoval na obchodu. Začínal od nejnižší pozice, ale brzy se vypracoval na obchodního cestujícího firmy Müller a spol., dodavatele zařízení pro cukrovary.[3] Procestoval Německo, Belgii, Francii, Švýcarsko a Itálii, kde získal cenné zkušenosti.[4] Po návratu r. 1873 se oženil[5] a založil v Praze na Příkopě vlastní papírnictví.[6] Na tomto základě pak v následujících desetiletích vybudoval knihtiskárnu, jednu z největších v Praze,[3] spojenou s litografickým závodem.[4]

Byl rovněž veřejně činný. Koncem 80. let zastával funkci starosty grémia pražských knihtiskařů a písmolijců. Byl předsedou diskontního družstva při České průmyslové bance, zakládajícím členem a zasloužilým činitelem spolku Merkur, členem obchodní a živnostenské komory i pražského Sokola a obětavým podporovatelem vlasteneckých spolků. Stal se soudcem-laikem u c. k. obchodního soudu.[4]

Hrob Františka Bohuslava Batovce na Olšanských hřbitovech v Praze

Batovec byl ve své době považován za vzor moderního českého obchodníka a průmyslníka, který vlastní pílí vybudoval svůj podnik k dokonalosti a zajistil si tak čestné místo v obchodních a finančních kruzích. Současníci oceňovali rovněž jeho veřejnou činnost ve prospěch českých národních zájmů.[7] Získal titul císařského rady a roku 1908 rytířský řád Františka Josefa.[4] Město Jílové mu udělilo čestné občanství.[3]

Zemřel 14. října 1909,[4] několik měsíců po své manželce.[8] Pohřben byl na Olšanech po obřadu v kostele Panny Marie Sněžné, za velké účasti představitelů průmyslu, obchodu, finančních institucí, městské samosprávy i občanských sdružení.[9]

Po Batovcově smrti převzal závod jeho syn Alexandr Batovec[6] (1880–1947),[10] který tam již předtím pracoval jako prokurista,[11] a pokračoval v jeho rozvoji. Roku 1913 byl jmenován c. k. dvorním dodavatelem.[12] 30. června 1923 oslavil podnik padesát let svého trvání.[6] Roku 1929 se přestěhoval z dosavadní adresy (Na příkopě 16) do nového sídla na Národní třídě 39 vedle Platýzu.[13]

Na tradici, přerušenou v době komunismu, navázala firma F, B, Batovec spol. s r.o., zapsaná do obchodního rejstříku 24. listopadu 1992 s předmětem podnikání knihtisk, ocelotisk, reprografické služby, koupě zboží za účelem prodeje a prodej a vydavatelská činnost. Jednatelem byl do roku 2006 Alexandr Batovec. Roku 2009 vstoupila společnost do likvidace a o dva roky později byla vymazána z obchodního rejstříku.[14] Dnes je na historické adrese malá rodinná Tiskárna Batovec, zaměřená na vizitky, svatební a promoční oznámení apod.[15]

Závod F. B. Batovec vydal například tyto příručky:

• Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok ... (název se několikrát měnil, v letech 1895–1904 obsahoval výraz „Batovcův“)[16]
• Batovcův Příruční místopis Čech, Moravy a Slezska pro praktickou potřebu zvláště upravený (1900)[17]
• Batovcův zápisník kalendářní pro úřady a kanceláře v zemích koruny České na rok 1902-26. Ročník I-XXV [18]
• Batovcův příruční místopis zemí Koruny české Čech, Moravy a Slezska zpracovaný na základě sčítání z r. 1900 a nejnovějších úředních udání a pro praktickou potřebu zvláště upravený (1907)[19]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Bohuslav Batovec na Wikimedia Commons

• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Batovec, František Bohuslav *1846