Ezdráš
Ezdráš (z latinského Esdras, hebrejsky: עזרא, Ezra) byl židovský kněz a písař, vysoký úředník na perském dvoře, pověřený organizovat návrat Židů do Jeruzaléma kolem roku 458 př. n. l. S jeho jménem je spojena biblická Kniha Ezdráš.
| Ezdráš | |
|---|---|
 | |
| Narození | 504 př. n. l. Babylón |
| Úmrtí | 421 př. n. l. (ve věku 82–83 let) Judsko |
| Národnost | Židé |
| Povolání | kněz a písař |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Příbuzní | Eleazar ben Azariah (předek) Joshua the High Priest (potomek) Seraiah (potomek) |
| Funkce | Kohen |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
(Codex Amiatinus, kolem 700)
Život
Ezdráš pocházel z pokolení Aronova a žil v Babylonii asi sto let poté, co Kýrův edikt (538 př. n. l.) Židům dovolil návrat z vyhnanství. Ezdráš zastával úřad jakéhosi tajemníka pro židovské záležitosti a roku 458 př. n. l. odešel s velkými pravomocemi a pověřením krále Artaxerxa I. do Jeruzaléma řídit obnovu židovského náboženského života a organizovat chrámovou službu. Byl také pověřen ustanovovat soudce. S Ezdrášem se vrátilo asi 1500 dalších osob.
Kniha Ezdráš
Jeho působení líčí biblická Kniha Ezdráš, která v kapitole 7 podává nejprve jeho rodokmen a pověřovací list, od 7,27 přechází z aramejštiny do hebrejštiny a zároveň do vyprávění v první osobě. Ezdráš se snažil upevnit dodržování Zákona a zejména sobotního klidu a přičinil se, aby se židovští předáci, kteří si vzali pohanské manželky, s nimi rozešli. Židovská tradice mu přisuzuje velké zásluhy o sebrání a redakci knih Zákona (Tóry) a nazývá ho čestným titulem „Písař“ nebo dokonce „druhý Mojžíš“. „Zákon“, který se veřejně předčítal podle Neh 8-10, někteří ztotožňují s takzvaným Kněžským kodexem (P), jiní pokládají Ezdráše i za autora celého souboru Knihy kronik.[1]
Ezdráš v islámu
Islám mluví o Ezdrášovi v Koránu i Ibn Kathirově sbírce islámských příběhů.[2] Zdá se, že Mohamed měl k dispozici odlišné zdroje, než biblickou Knihu Ezdráš (popřípadě knihu Nehemjáš, která některých verzích Bible bývá nazývána jako 2. Ezdráš), jelikož je v Koránu napsáno, že "židé považují Ezdráše za Syna Božího".
"A říkají židé: „Edzráš je syn Boží!“ a říkají křesťané: „Mesiáš je syn Boží!“ A taková je řeč, již ústy svými pronášejí, a napodobují tak řeč oněch, kdož před nimi byli nevěřící. Nechť Bůh proti nim bojuje! Do jaké lži to upadli!"—Korán 9:30
Je pravděpodobné, že Mohamed měl k dispozici deuterokanonickou 4.Knihu Ezdrášovu, která pojednává o prorokovi Edzrášovi, ačkoliv není jasné, zda jde o stejnou osobu jako byl kněz Edzráš v 5. století. Tato kniha nazývá Ezdráše "prorokem podobným Mojžíšovi" (což je titul, který křesťané osobují Ježíšovi a muslimové Mohamedovi) a mluví také o Synu Božím, který má přijít na svět.[3][4][5][6]
Odkazy
Reference
- http://jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=578&letter=E&search=Ezra
- Ibn Kathir, Stories of the prophets
- Encyclopaedia Judaica, Ibid., p. 1108.
- G. D. Newby, A History Of The Jews Of Arabia, 1988, University Of South Carolina Press, p. 61.
- Islam in Process: Historical and Civilizational Perspectives; Johann P. Arnason, str 132
- J. Walker, "Who Is 'Uzair?", The Moslem World, Volume XIX, No. 3, 1939
Literatura
- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: [s.n.], 1956. (Kalich). Dostupné online. Heslo Ezdráš, s. 163.
- Petr Sláma, "Zákon Boha tvého a zákon krále" (Ezd 7,26): Mojžíšova Tóra jako akreditační dokument židovského společenství doby Ezdrášovy?, in: Tesáno do kamene -- psáno na pergamen -- tištěno na papír: Studie ke starozákonní hermeneutice [Studie a texty Evangelické teologické fakulty 13]. Praha: UK ETF 2008, ISBN 978-80-86498-31-7
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ezdráš na Wikimedia Commons
- (anglicky) Heslo Ezra the Scribe v Jewish Encyclopedia
- (německy) Heslo Esra ve Wibilex, vědeckém biblickém slovníku
