Eurosurveillance

Tento časopis byl založen v roce 1995 jako společný projekt Evropské komise, Institut de veille sanitaire (Francouzský institut veřejného zdraví) a Public Health Laboratory Service ze Spojeného království (nyní UK Health Security Agency). Spolupráce s nově vzniklou agenturou ECDC začala hned v roce 2005 a od března 2007 přešlo vydávání časopisu zcela na ECDC. Časopis vychází každý týden, vždy ve čtvrtek a je volně dostupný v elektronické podobě (částečně vychází též v tištěné podobě: čtvrtletní vydání a tzv. special editions). Online verze má ISSN 1560-7917, tištěné kompilace mají ISSN 1025-496X.[2][3]

Články v časopise Eurosurveillance se zaměřují na události, trendy a výzkumy týkající se přenosných nemocí především v Evropě, ale publikuje rovněž zprávy a výzkumy z ostatních regionů, pokud jsou důležité pro Evropu. Časopis vydává informace a výsledky nejen z ECDC, ale také z dalších souvisejících programů, které jsou financovány z EU zdrojů. Cílovou skupinou časopisu jsou epidemiologové, mikrobiologové, veterinární lékaři a všechny další lékařské profese a řídící pracovníci z oblasti veřejného zdraví na všech stupních řízení. Časopis publikuje jak předběžná výsledky a tzv. rychlá varování, stejně jako podrobné a dlouhodobé studie z oblasti epidemiologie, založená na statistických datech a vědeckých výzkumech.[4][5]

Šéfredaktorem časopisu od roku 2008 do roku 2011 byl Karl Ekdahl, specialista na infekční nemoci, který svůj doktorát získal na Univerzitě v Lundu, později studoval tropickou medicínu na Prince Mahidol University, Bangkok, Thajsko a epidemiologii na London School of Hygiene and Tropical Medicine. Od roku 1999 pracoval na Institutu Karolinska, v letech 2001 až 2005 jako epidemiolog pro švédský stát a od roku 2005 působí na různých pozicích v Evropském středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).[6]

Od roku 2011 je šéfredaktorkou Ines Steffens(ová), která vystudovala medicínu na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči, poté pracovala v Institutu Roberta Kocha a byla šéfredaktorkou Epidemiologisches Bulletin, nejvýznamnějšího německého epidemiologického časopisu. Dále je členkou redakční rady časopisu, který vydává Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). V ECDC pracuje od roku 2006 a v roce 2020 byla členkou programového výboru konference, kde prezentovala virtuální diskusi, jako Covid-19 ovlivnil časopis Eurosurveillance.[2][7]

Časopis Eurosurveillance je od samého počátku recenzovaný neziskový vědecký lékařský časopis s otevřeným přístupem, které nepožaduje žádný poplatek za recenzní řízení a přípravu článku. Názory autorů publikované v časopise Eurosurveillance se nemusí nutně shodovat s názory ECDC nebo redakční rady časopisu nebo instituce, odkud autor pochází. Pro větší nezávislost, web časopisu nevyužívá žádnou formu komerční reklamy.[8]

Časopis je indexován v citačních rejstřících, plnotextových databázích článků a ve vyhledávačích jako jsou Web of Science, Scopus, PubMed/MEDLINE, PubMed Central (PMC), EMBASE, EBSCO, ProQuest Central, Science Central a Google Scholar.

Podle Journal Citation Reports, časopis Eurosurveillance měl v roce 2019 impakt faktor 6,454. Tím získal 6. pozici mezi 93 časopisy v kategorii „Infectious Diseases“ (infekční nemoci).[9] V dubnu 2020 měl ukazatel Scimago Journal Rank (SJR) publikovaný v rámci databáze Scopus hodnotu 67 z 2754 časopisů v kategorii „Medicine (miscellaneous)“ (medicína: různé, ev. medicína: všeobecně).[10]

Od roku 2011, kdy bylo 15. výročí vzniku časopisu Eurosurveillance, se každoročně koná vědecká konference European Scientific Conference on Applied Infectious Disease Epidemiology (ESCAIDE). Konference se účastní významní vědci z epidemiologie a dalších oborů, stejně jako odborníci v oblasti veřejného zdraví. Cílem konference je podporovat a rozšiřovat diskusi na důležitá téma z oblasti epidemiologie a veřejného zdraví a vědecký výzkum v těchto oblastech. V letech 2020 a 2021 se vzhledem k epidemické situaci konala/bude konat výhradně online, k dispozici též aplikace pro Android a iOS, která usnadňuje sledování programu v jednotlivých sekcích konference a kontakty s ostatními účastníky).[11][12]