Evropské ministáty a Evropská unie

V Evropě je pět ministátů, které jsou často blízce propojeny s větším sousedem. V současné době mají evropské ministáty s Evropskou unií zvláštní vztahy. Někdy je pro malý počet obyvatel považován za ministát i Island,[1] který je členem Evropského hospodářského prostoru.

Pět evropských ministátů:
Andorra Andorra
Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko
Monako Monako
San Marino San Marino
Vatikán Vatikán
Modře je zvýrazněna Evropská unie.

Andorra

Andorra je v celní unii s EU od roku 1991, kdy vstoupila platnost dohoda mezi unií a Andorrským knížectvím.[2] Dohoda se však nevztahuje na zemědělské produkty.[3] I když Andorra není součástí schengenského prostoru, občané zemí Schengenu obvykle mohou vstoupit na území Andorry bez větších problémů. 15. listopadu 2004 byla podepsána smlouva o zdanění úspor, která vešla v platnost 1. července 2005.[4]

Andorra je jediný z ministátů, který používá euro na základě dohod přímo s Evropskou unií, nikoli s některým jejím členským státem. Před zavedením eura používala francouzský frank a španělskou pesetu. Andorra získala právo razit andorrské euromince od 1. července 2013[5], první mince se však k obyvatelům pyrenejského státu dostaly v prosinci 2014.

Lichtenštejnsko

Po tom, co 1. ledna 1995 vstoupilo Lichtenštejnsko do EFTA, je od 1. května 1995 jako jediný z ministátů členem Evropského hospodářského prostoru.[6] Tím se otevřelo evropskému jednotnému trhu a částečné aplikaci evropského práva. 28. února 2008 podepsalo Lichtenštejnsko Schengenskou smlouvu.[7] Následně byla smlouva plně implementována 19. listopadu 2011 a lichtenštejnské území je tedy součástí Schengenského prostoru.[8]

Lichtenštejnsko není členem eurozóny, platí se zde švýcarským frankem.

Monako

Monako přijímá politiku Evropské unie skrze zvláštní vztahy s Francií.[9] Je plnohodnotným členem celní unie a přijímá opatření EU týkající se DPH a spotřební daně. Monako je de facto i členem Schengenského prostoru (opět díky vztahům s Francií) a eurozóny (razí své vlastní euromince, dříve mělo monacký frank). Monacké knížectví realizuje evropské směrnice na zdanění úroků ze spoření.[10]

San Marino

Základ oficiálních vztahů San Marina a Evropského společenství se datuje zpět do roku 1983.[11] Od roku 2002 je San Marino v celní unii s Evropskou unií.[12] Také je členem eurozóny (od roku 2002 razí vlastní euromince)[13] a má otevřené hranice s Itálií a tím i s EU.

Vatikán

Vatikán není s EU v celní unii ani není součástí Schengenského prostoru, ale má otevřené hranice. Stejně jako San Marino, razí Vatikán od roku 2002 (po podpisu měnové smlouvy) své vlastní euromince.[14] 1. ledna 2010 vešla v platnost nová měnová smlouva, která vznikla kvůli nedostatkům té předchozí.[15]

Shrnutí

Ministáty Aplikace evropského práva Vymahatelnost u místních soudů Schengenský prostor Daňová politika EU Celní unie EU Evropský hospodářský prostor Eurozóna
Andorra Andorra minimální nejasná ne ne částečně[3] ne ano[p 1]
Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko částečně nejasná ano[8] ne ne ano[6] ne
Monako Monako s výjimkami nejasná ano[p 2] ano[16][p 2] ano[17][p 2] částečně ano[p 2]
San Marino San Marino minimální nejasná otevřené hranice částečně[18][p 3] částečně[12] ne ano[13][p 3]
Vatikán Vatikán ne ne otevřené hranice[p 4] ne ne ne ano[p 3]

Poznámky

  1. Andorra smí razit vlastní euromince od 1. července 2013.
  2. Skrze dohodu s Francií
  3. Skrze dohodu s Itálií
  4. Vatikán má otevřené hranice s Itálií, a tedy i s celou EU. Také projevil zájem o dohodu, umožňující užší spolupráci ve sdílení informací krytou Schengenským informačním systémem.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Microstates and the European Union na anglické Wikipedii.

  1. HERBERTSSON, Tryggvi Thor; ZOEGA, Gylfi. A Microstate with Scale Economies: The Case of Iceland [online]. [cit. 2011-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Agreement between the European Economic Community and the Principality of Andorra [online]. Evropská komise [cit. 2011-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Principality of Andorra [online]. EEAS [cit. 2011-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
  4. AGREEMENT between the European Community and the Principality of Andorra providing for measures equivalent to those laid down in Council Directive 2003/48/EC on taxation of savings income in the form of interest payments [online]. EUR-Lex [cit. 2011-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Měnová dohoda mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím [online]. Úřední věstník Evropské unie [cit. 2013-07-04]. Dostupné online. (česky)
  6. EEA History [online]. Portal of the Principality of Liechtenstein [cit. 2011-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-01. (anglicky)
  7. The Schengen area and cooperation [online]. Europa.eu [cit. 2011-01-30]. Dostupné online. (česky)
  8. Schengen enlargement: Liechtenstein to become 26th member state [online]. COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION [cit. 2013-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
  9. The EU's relations with Monaco [online]. Evropská komise [cit. 2011-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
  10. AGREEMENT between the European Community and the Principality of Monaco providing for measures equivalent to those laid down in Council Directive 2003/48/EC [online]. EUR-Lex [cit. 2011-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
  11. EU's relations with San Marino [online]. EEAS [cit. 2011-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
  12. AGREEMENT on Cooperation and Customs Union between the European Economic Community and the Republic of San Marino [online]. EUR-Lex [cit. 2011-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
  13. MONETARY AGREEMENT BETWEEN THE ITALIAN REPUBLIC, ON BEHALF OF THE EUROPEAN COMMUNITY, AND THE REPUBLIC OF SAN MARINO [online]. EUR-Lex [cit. 2011-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
  14. MONETARY AGREEMENT BETWEEN THE ITALIAN REPUBLIC, ON BEHALF OF THE EUROPEAN COMMUNITY, AND THE VATICAN CITY STATE AND, ON ITS BEHALF, THE HOLY SEE [online]. EUR-Lex [cit. 2011-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
  15. Holy See (Vatican) [online]. EEAS [cit. 2011-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
  16. Proposal for a COUNCIL DIRECTIVE concerning the general arrangements for excise duty [online]. Evropská komise [cit. 2011-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-18. (anglicky)
  17. Article 3(1) of Council Regulation 2913/92/EEC of 12 October 1992 establishing the Community Customs Code (as amended) (OJ L 302, 19.10.1992, p. 1-50) [online]. EUR-Lex [cit. 2011-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
  18. Týká se jen spotřební daně. Proposal for a COUNCIL DIRECTIVE concerning the general arrangements for excise duty [online]. Evropská komise [cit. 2011-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-18. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.