Evangelický kostel (Nové Město na Moravě)

Když Josef II. v roce 1781 vydal toleranční patent, mohli se nekatolíci svobodně přihlásit ke své víře. V Novém Městě na Moravě k založení protestantského sboru došlo hned rok poté, v roce 1782, kdy se zdejší evangelíci augsburského a helvetského vyznání rozhodli postavit vlastní modlitebnu, školu, hřbitov a faru.

S městem bylo dohodnuto, že modlitebna bude moci být vystavěna téměř uprostřed města na místě zasypaného bývalého rybníčku, na Husím Rynku, dnešním Komenského náměstí.

Modlitebna byla dokončena v roce 1784. Nicméně 20. května 1801 propukl ve městě požár, který významně poničil i modlitebnu. Prošla nutnými opravami a sloužila svému účelu dál. S jejím stavem ovšem nebyli občané spokojeni, stejně jako krajský hejtman z Jihlavy, když v roce 1824 shledal stavbu „nedůstojnou posvátnému účelu“. Pro nedostatek financí však prošla opět pouze částečnými opravami, které musely vystačit dalších 50 let. Teprve v roce 1875 se staršovstvo sboru rozhodlo pro výstavbu zcela nového kostela.[2]

Základní kámen byl položen v květnu 1897. Celou stavbu, která trvala do roku 1898, vedl místní stavitel Jan Sadílek dle návrhu vídeňského architekta Hanse Glasera. Ve dnech 8. a 9. září pak byl kostel vysvěcen. Stal se tak po boku katolického kostela druhým kostelem ve městě.

Kostel stojí na půdorysu řeckého kříže. Mnohé vnitřní prvky, například sloupy, jsou v toskánském stylu. [3]

Ze staré modlitebny byl do nového chrámu přenesen barokní stůl Páně. Jinak modlitebna ztratila svůj význam. Byla zbourána a na jejím místě se vztyčil pomník Františka Josefa I., po vzniku Československé republiky byl nahrazen bustou Jana Amose Komenského, která zde stojí dodnes.[4]

V 70. letech kostel dostal nové svody, okapy a římsy z měděného plechu, novou fasádu i nátěry omítek, s následnou výmalbou interiéru. Zásadnější ovšem byla přístavba k presbyterně (v zadní části kostela) s kuchyňkou, sociálními zařízeními a klubovnou mládeže.

V roce 1992 byly v kostele zavěšeny tři nové zvony (Víra, Naděje a Láska), které doplnily jediný zbylý zvon původní, Hrnčířův z roku 1898.

V následujících letech došlo k dalším rekonstrukcím a opravám. K nejviditelnějším rozhodně patří nový nátěr z roku 1998: světlý okr a smetanová barva v kombinaci s tmavě okrovými zdobnými prvky a jemně zelené nátěry dřevěných částí.[5]

Budova bývalé fary

Ač dnes pro účely fary slouží dům za kostelem, speciálně pro tento účel postavený, původně farář bydlel v jiné budově, č. p. 135. Tu si věřící koupili v roce 1823 od Antonína Geislera. Nachází se v těsné blízkosti bývalé

modlitebny. Původně se jednalo o přízemní stavbu, v roce 1868 bylo přistavěno jedno patro.[6]

Později, když již bya vystavena fara nová, se stala součástí zdejší mlékárny. Po jejím zániku je budova fary v soukromém vlastnictví.