Evangelický kostel (Křížlice)

První písemná zmínka o obci Křížlice pochází z roku 1492, avšak malý dřevěný kostelík zde stál již roku 1358. V 15. století jej zřejmě užívala církev podobojí. Rozvoji protestantství napomáhal i majitel panství Václav Záruba z Hustiřan. Po bitvě na Bílé hoře bylo sice vydáno Obnovené zřízení zemské, avšak díky odlehlosti Křížlic a rozložení domů se snahy rekatolizace míjely účinkem. Napomohla tomu i mírná povaha Kardinála Arnošta z Harrachu, možnost uprchnout do blízké Lužice či velmi časté kázání v němčině.[1]

Když byl roku 1781 byl vydán Josefem II. toleranční patent, v Křížlicích vznikl o rok později největší evangelický sbor v Čechách a přihlásil se k luterskému vyznání.[2] V té době patřili do křížlického luterského sboru i luterští evangelíci ze vzdáleného Libštátu a Spálova.[3] Protestanti shromáždili za pomoci německých luteránů dostatečnou částku k výstavbě kostela, pozemek věnoval sedlák Matěj Zelinka a 1. ledna 1786 byl kostel posvěcen. Prvním pastorem se stal Slovák z Trenčína Štěpán Šimko (1782–1786).

Varhany byly díky sbírkám postaveny roku 1842 a roku 1878 byla dostavěna věž. Roku 1881 byly na věž vytaženy tři zvony (Víra, Naděje a Láska). Jejich slavnostního vysvěcení se účastnilo na 1500 osob a dokonce i jilemnický c. k. okresní hejtman.[1] Během druhé světové války se povedlo ubránit zvony před rekvírováním.

Po vzniku Československa v roce 1918 se zdejší sbor stal součástí Českobratrské církve evangelické.

Od roku 2019 je v rámci souboru sborových staveb památkově chráněn.

Kostel je obdélníková stavba s oltářem orientovaným k východu. Celé přízemí je vyplněno původními hrubými dřevěnými lavicemi. Kruchta je rozšířena po třech stranách lodi a podepřena jednoduše vyřezávanými dřevěnými sloupy. Nad oltářem je umístěna kazatelna s typickou vyřezávanou bíle natřenou luterskou zahrádkou. Nachází se zde dvě sakristie zdobené vyřezávanými poloslunci.