Eurypontovci

Nejstarší dějiny Sparty jsou velmi málo známé. Z vykopávek se dá usuzovat, že Sparta byla významným městem již v mykénském období. Kolem roku 1200 před Kr. území Lakónie dobyli Dórové - (předkové Sparťanů) a původní Achájské obyvatelstvo si podrobili.

Podle mýtů Sparťané odvozují původ názvu Sparty (řec. Lakedaimón) od krále Lakedaimóna - (syna boha Dia), který dostal vládu nad krajinou od svého tchána říčního boha a krále Eurota. Sídelní město nazval Lakedaimón jménem své manželky. Po Lakedaimónovi vládl jeho syn Amyklas a po nich další jejich potomci. Slavná Trojská válka probíhala během vlády Menelaa. Po trojské válce za vlády Menelaova vnuka Tisamena napadli jejich království Dórové vedení Heraklovci.

Aristodémos pravnuk Hérakla a jeho bratři vedli poslední pátý útok na mykénský Peloponés. Během závěrečné bitvy byl Aristodemos zabit a dobyté území se mělo stát královstvím jeho syna, ale protože mu jeho manželka Argeia porodila dvojčata (Eurysthenes a Prokles) a nechtěla prozradit, že který z nich se narodil první, bylo rozhodnuto, že budou vládnout oba. Nástupci obou králů pak vládli v rámci svého rodu. Nástupci Eurysthena v linii rodu Agiovců a nástupci Proklea v linii rodu Eurypontovců. Takto se pokoušeli Sparťané vysvětlit vznik jejich dvojkrálí.

Králové ve Spartě byli voleni ze dvou královských rodů Agiovců a Eurypontovců, mezi nimiž platil striktní zákaz uzavírat sňatky. Následníkem krále měl být vždy nejbližší příbuzný. Králové podléhali od nejstarších dob kontrole. Tou kontrolou byl pětičlenný sbor Eforů (dozorců), kteří vedle jiných povinnostech dohlíželi i na vládnutí králů. Herodotos napsal, že kontrolní institut vznikl již v době legendárního zákonodárce Sparty Lykurga, ale Díogenés Laertios nesouhlasí a tvrdí, že to bylo až v době spartského filozofa Chilona v šesté století před Kr. Králové Eurypontovců od jejich mytického zakladatele Proklea, až do období kolem poloviny sedmého století před Kr. nejsou historicky doloženi a s velkou pravděpodobností spadají do oblasti mýtů. Právě u těchto králů z rodu Eurypontovců jsou v seznamech na rozdíl od seznamu rodu Agiovců u antických historiků neshody. Jako příklad v seznamu Herodota se král Sóos jako následník Proklea nenachází, ale pozdější autoři např. Plutarchos nebo Pausaniás jej jako následníka uvádějí. Diodoros ve své knize poskytuje podle něj detailní chronologii nejstarších spartských králů, ve které však chybějí jména některých králů uvedených Hérodotem. Diodoros píše, že osmdesát let po tradiční Trojské válce (1104 před Kr.) začal vládnout Prokles, který vládl 49 let a další jeho nástupci v pořadí Prytanis 49 let, Eunomos 45 let, Charilaos 60 let, Nikandros 38 let, a Theopompos 47 let . Diodoros tvrdí, že první olympiáda (776 před Kr.) se konala za vlády posledně uvedeného krále. Těch neshod je v seznamech starších spartských králů více.

Z historicky doložených králů z rodu Eurypontovců se významněji zapsali do dějin mnozí králové - z nichž zmiňme vynikajícího stratéga a vzor spartské vytrvalosti krále Agésilaa II., jeho syna Archidama III. a nesporně významnou osobností byl i Agis IV., který za snahu o zavedení sociálních reforem ve Spartě zaplatil svým životem.

Některé chronologické údaje a jmena králů Sparty z dynastie Eurypontovců jsou v následující tabulce upraveny tak, aby souhlasily s údaji od Pausania.