Agis IV.

Agis IV. zaujímá významné místo mezi králi Sparty. Slovy historika Plutarcha z knihy Životopisy AGID a Kleomena , "Měl mnohem větší nadáním a duševní velikostí nejen Leonida, ale téměř všech králů, kteří vládli po velkém Agésilaovi". Agis syn Eudamida II. nastoupil na trůn ve věku dvaceti let v době krize, kdy byl život ve Spartě už vzdálený svým tradicím. Majetková diferenciace začala ve Spartě později než v jiných řeckých státech, ale její průběh byl o to rychlejší a bolestivější. "Bohatství se soustředilo v rukou nevelkého počtu lidí a chudoba se stala obecným pravidlem, bohatství přinášelo zbohatlíkem mnoho neproduktivního času, povolání nehodné čestných občanů a majetnost jednotlivců vznášela mezi lid závist. Pravých Lakedaimončanov nebylo nakonec více než sedm set az těch snad jen asi sto vlastnilo půdu a dědičný majetek. Ostatní lid seděl nečinně v obci, v bídě a necti bokem, jen neochotně a bez zájmu odrážel války vnuceny nepřáteli, a neustále číhal na příležitost, jak udělat změnu a převrat v těchto poměrech ". Napsal opět Plutarchos. Tyto těžké poměry ve Spartě ležely na srdci mladého krále a on se je proto rozhodl změnit.

Soudní proces AGID IV. před jeho popravou. Rytina Walter Crane

Agis vyrůstal v zámožné rodině. Jeho matka Agesistrata dokonce pocházela z nejbohatší rodiny ve Spartě. Agis i přes této okolnosti zřejmě pod vlivem stoického filozofa Sfaira z Borysthenu, který v té době působil, snil o Spartě někdejší slávy, o Spartě rovnosti, disciplíny a o Spartě dodržující zákony legendárního Lykurga. Už před nástupem na trůn si rozmyslel jaká opatření třeba přijmout as kým jich lze dosáhnout. Mezi nejdůležitější opatření považoval návrh zákona na zrušení všech dluhů dlužníků a zákona, kterým by se půda měla znovu rozdělena a počet plnoprávných Sparťanů měl být doplněn z vybraných perioikov. Bylo mu však jasné, že tyto zákony nemůže prosadit sám, protože je mladý a bez autority. Zlákal proto pro svůj plán svou matku Agesistratu osobu ve Spartě velmi vlivnou, jejíž agitace udělala divy. Správnost svého rozhodnutí si ještě potvrdil ve věštírně v chrámu bohyně Pásifaé v Thalamách a po těchto přípravách se rozhodl svůj plán uskutečnit.

Návrh zákonů, zákon kterým by se měli dlužníkům zrušit všechny dluhy a návrh zákona přidělení pozemků podal jeden z Eforie jeho strýc Lysandros, který měl sám velké dluhy. Jak se dalo čekat proti zákonům se postavili všichni boháči ve Spartě a jeho spolukráľ Leónidas, který své mládí prožil v Seleukovskej říši zvyklý žít v luxusu. Když došlo v gerúzii na hlasování, odpůrci reformy vyhráli o jeden hlas. Agis se ale nevzdal a použil i intriky jednu ze zbraní, kterou odpůrci reformy také používali. Ze slavné věštírny v Delfách si opatřil "důkaz", že jeho spolukráľ Leónidas vůbec není sparťan, ale syn nějakého makedonského vojáka a barbarské ženy. Zastánci reformy tím dosáhli, že se Eforie museli vzdát úřadu a AGID spolukráľ Leónidas musel opustit Spartu a usadit se v Tegei. Nástupcem Leonidas se stal jeho zeť Kleombrotos, který podporoval reformy. Nově zvolení Eforie a Gerúsia zákon schválili, ale ne v plném rozsahu. AGID přesvědčili, že se reforma dá provést pouze postupně a první její fází bude hlasování o zákonu za zrušení dluhů. Po schválení zákona o zrušení dluhů byly na agoru sneseny všechny úpisy dlužníků na jednu hromadu a spálené. K další fázi reformy se ale mladý král Agis už nedostal. Na požádání Acháji spolku, který byl spojencem Sparty a vázala je spolu spojenecká smlouva, musel Agis odejít s vojskem do války proti Aitólčanom. Po několik týdenním vojenském tažení ho doma čekalo nemilé překvapení.

Během jeho nepřítomnosti se odpůrcům reformy podařilo na trůn opět dosadit Leonida. AGID spolukráľ Kleombrotos byl Leonid poslán do vyhnanství, když ho ještě před tímto rozhodnutím hodlal Leónidas jak přívržence reformy potrestat smrtí, ale prosby a naléhání jeho dcery Chilonis ho obměkčily. Mezi obyvatelstvem Sparty rozšířili zprávu, že Agis to s pozemkovou reformou nemyslel vážně a aby nemohl dokázat opak, byl hned po příchodu odvlečen do vězení.

Po krátkém soudním procesu byl Eforie odsouzen k trestu smrti oběšením. Kat, který ho měl popravit se rozplakal a odmítl položit ruku na mladého krále, proto mu Agis před smrtí jako zaznamenal Plútarchos řekl "Neplač pro mě, i když trpím neprávem jsem v této chvíli šťastnější jako moji vrazi" a po těchto slovech si sám vložil hlavu do smyčky. Jeho matku Agesistratu a babičku Archidamu, které přišly orodovat o jeho život popravili také. Po smrti AGID se ale našel král, který pokračoval v reformách a byl jím paradoxně Leonid syn Kleomenes, jehož z donucení oženili s jeho vdovou Agiatis. Nástupcem AGID se z rozhodnutí Eforie stal jeho nezletilý syn Eudamidas.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agis IV. na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Agis IV. na Wikimedia Commons

• Plutarchos, Plutarchovy Životopisy, Melantrich, Praha 1940
• ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Grécky zázrak. [s.l.]: Perfekt, 2002. ISBN 80-8046-103-1. (slovenský jazyk)