Agis III.

Agis III. (starořecky Ἆγις) byl králem Sparty od roku 338 před Kr. Do roku 331 před Kr. Pocházel z královského rodu Eurypontovců. Jeho spolukrálem z královského rodu Agiovců byl Kleomenes II.

Agis III. se stal králem Sparty v roce 338 před Kr., Krátce po smrti svého otce Archidama III., Který zemřel v boji proti Lukánčanom a Apúlčanom pod hradbami města Mandura na jihu Apeninského poloostrova. Archidamos tam šel, aby vyhověl požadavku o pomoc řeckého města Tarent (Taras), které bylo původně založeno (v roce 706 před Kr.) Spartský osadníky.

Rok nástupu AGID III. na trůn byl významný i pro Makedonie, když se po bitvě u Chaironei stalo hegemonii Řecka. O rok později makedonský král Filip II. Na kongresu v Korintu při účasti většiny řeckých států (bez účasti Sparty) inicioval společnou vojenskou výpravu proti Perské říši. Filip II. byl však zanedlouho zavražděn a úloha vůdce vojenské výpravy připadla jeho nástupci Alexandrovi Velikému. Vojenská výprava začala na jaře v roce 334 před Kr.

Napadená Perská říše následně vyvíjela protimacedónske vojenská opatření iv oblasti Řecka. V Egejském moři brázdila perská flotila, která pod vedením Farnabaza narušovala zásobovací linky Makedonie. Farnabazos navíc Řeků nespokojených s Makedonskou nadvládou podněcoval k povstání a nabídl jim i finanční podporu. Sparta byla růstem makedonské moci znepokojena a nebyla osamocena, tento neklid s ní sdíleli i jiné řecké státy a většina jejích sousedů na Peloponésu. Sparta se proto rozhodla povstat a Agis III. od Farnabaza peníze přijal.

Vhodnou chvílí se pro mobilizaci vojska Sparty a sjednocení protimacedóskej koalice Sparťanům viděl rok 331 před Kr., Když bylo vojsko makedonského místodržícího Antipatra vázané bojováním proti trakt na severu. Podle historika Diodóra Sicilského Sparťané a jejich partneři složili vojsko o počtu 20 000 pěšáků a 2 000 vojáků kavalérie a pozici vrchního velitele vojsk dostal spartský král Agis III. Když se Antipatros dozvěděl o této mobilizaci, ukončil urychleně tažení v Thrákii a pochodoval s celou svou armádou na Peloponés. K jeho vojsku se přidali i další Řekové, kteří zůstali loajální Makedoncům a tak armáda Antipatra dosáhla počtu 40 000 vojáků. K bojovému střetu vojsk došlo u města Megalopolis. Ačkoli bylo vojsko Antipatra ve velké početní převaze boj trval dlouhou dobu, protože Sparťané bojovali obětavě a drželi si své poziční postavení. Boj se ale nakonec skončil vítězstvím Makedonců. Na bojišti zůstalo 5 300 mrtvých Sparťanů a 3 500 vojáků Antipatra.

Jak dále píše Diodoros, Agis při Megalopolis bojoval houževnatě a klesl k zemi až po četných zraněních. Jak byl svými vojáky unášena z bojiště, ocitl se obklopen nepřáteli, ale on se v této situaci zachoval hrdinsky. Svým vojákům nařídil, aby si útěkem zachránili své životy a tak mohly být k užitku své zemi později a bránil se sám, dokud ho nepřátelé neprobodli oštěpem.

Agis III. zemřel po přibližně sedmi let vlády ve Spartě a protože neměl potomka jeho nástupcem se stal bratr Eudamidas.