Agis II.

Agis II. (starořecky Ἆγις) byl spartský král z dynastie Eurypontovců. Panoval od roku 427 před Kr. Do roku 398 před Kr. Jeho spolukrálem z královského rodu Agiovců byl v letech (427 – 409 před Kr.) Pleistoanax a v letech (409–398 př. n. l.) Pausanias.

Agis syn a nástupce Archidama II. Se stal králem Sparty v polovině druhé peloponéské války, kterou vedla Sparta proti Aténám. Hlavním důvodem rozporů mezi oběma státy byla jejich politická rozdílnost. Sparta byla oporou oligarchických stran ve všech státech Řecka a Atény podporovaly demokratické státy, přičemž Sparta a i Athény měly ambice stát se první mocností v Řecku.

Krátce po převzetí moci už na jaře v roce 426 před Kr. Vedl mladý král Agis armádu Sparty a jejích spojenců do Attiky, ale cestou jejich v oblasti Korintským šíje překvapilo náhlé zemětřesení, což Sparťané považovali za špatné znamení a to jejich odradilo od úmyslu zaútočit na Atiku. Král Agis v této fázi peloponéské války nedosáhl větších vojenských úspěchů. Hlavními aktéry ve válce těchto let byly spartský velitel Brasidas a aténský politik Kleon. V Aténách po Periklovy smrti Kleon změnil bývalou strategii Atén a po jednom odvážném vojenském zásahu přímo na Peloponésu v bitvě u Sfaktérii v roce 425 před Kr. Zajal 120 Sparťanů. Sparťané, kteří již měli v průběhu války těžké ztráty nabídli Aténám mír, ale Athéňané však nabídnut mír neakceptovali av krátké době se ukázalo, že to byla chyba.

V roce 424 před Kr. Začal talentovaný spartský vojevůdce Brasidas odvážnou vojenskou operaci proti athénským spojencům na pobřeží trakt a dobytím strategického města Amfipolis se mu podařilo Athéňanům odříznout cestu dodávek obilí z Krymu. Odpovědí Athéňanů na obsazení Amfipolis byl jejich útok, který vedl osobně Kleon. V následné bitvě, která skončila vítězstvím Sparty padl Brasidas i Kleon. Tentokrát Athéňané nabídli Spartě mír a Sparťané ho přijali. Tzv. NIKI mír (nazvaný podle umírněného aténského politika Niki) byl uzavřen v roce 421 před Kr. A měl podle dohody trvat 50 let. Mír ale nestál na pevných základech. Zčásti i proto, že ne všichni spojenci zda ze strany Sparty nebo Atén se zúčastnili mírových jednáních a také proto, že obsah rozporů mezi oběma stranami se neodstranil. Boje v krátkém čase opět vypukly i když ještě na začátku ne přímo mezi Sparťany a Atéňany, ale napětí však mezi nimi nadále přetrvávalo.

Po uzavření Nikiovej mírové dohody vedl Agis vojenskou výpravu proti Argu, který ohrožoval Epidauros. Přestože už měl vítězství na dosah po šikovném manévrování armády Argu uzavřel s nimi příměří na čtyři měsíce a stáhl své síly. Argos však toto příměří v krátkém čase porušil, když napadl spojence Sparty město orchomenos v Arkádii a jejich dalším cílem se měla stát i Tegea. To vyvolalo ve Spartě rozhořčení a uzavřené příměří krále AGID s Argom pokládali za jeho špatné rozhodnutí za což měl být potrestán. Trestu zbourání jeho domu a zaplacení pokuty 10 000 drachem se vyhnul jen proto, že slíbil, že odčiní tuto chybu vítězstvím v boji. Svůj slib naplnil, když v roce 418 před Kr. Obnovil stabilitu v Tegei a později dobyl mantinelu posílenou athénským vojskem, což bylo jedno z nejvýznamnějších vítězství Sparty v peloponéské válce.

V roce 413 před Kr. Udělali Athéňané fatální chybu, když vyhověly žádosti o pomoc městu Segesta na Sicílii, které bylo ohroženo Syrakus a následně v bojích přišli o největší expediční flotilu jakou kdy vystrojili. (Celkový počet účastníků expedice Atén činil 32 000 mužů) V počátečních bojích se Aténám dařilo, ale jen dokud byl odvolán schopen velitel Alkibiades, který měl v Aténách čelit obvinění z poškození soch boha Herma a velitelem Athéňanů se stal méně schopný stratég Nikias. Alkibiades namísto návratu do Athén přešel na stranu Sparty co ještě urychlilo pád Atén. Na návrh Alkibiada na jaře v témže roce už vedl Agis armádu Sparty a jejích spojenců do Attiky za účelem obsadit a opevnit strategické město Dekeleia, která se nacházela na sever od Atén ve vzdálenosti jen 24 km. Dekelii, jak sehrála v poslední fázi peloponéské války Spartě důležitý strategický význam. Sparťané také posílily své loďstvo za peníze Peršanů, když ve smlouvě s satrapům Tissafernom uznaly nadvládu Peršanů nad maloasijských Řeky, čímž se dopustili zrady na celogréckej věci. Peníze, ale Spartě posílali Peršané jen pomalu po částkách, vždyť jim šlo hlavně o to, aby zabránily sjednocení Řecka a tím odvrátili případný útok na jejich říši.

Agis ještě v roce 411 před Kr. Vedl neúspěšné tažení Sparty proti Aténám, ale v poslední fázi peloponéské války už významnější roli naplnil velitel Lysandros a na straně Atén opět Alkibiades, který se po politických a i po osobních problémech s králem AGID, jemuž svedl manželku vrátil po tříletém pobytu i na ostrově Samos, kde službách tohoto ostrova dosáhl řadu důležitých vítězství do Atén, kde ho přijali s nadšením. Ještě tím ve válce proteklo mnoho krve ať už na jedné nebo druhé straně, zatímco Sparta dosáhla celkovou převahu, neboť Alkibiades po příjezdu do Atén přinesl Athéňanům naději na zvrat v této válce, ale když v roce 407 před Kr. Navázal Lysandros kontakt s perským princem Kýrem a Peršané se rozhodli tentokrát Spartu zcela podpořit, naděje Atén se rozplynuly. Athéňané ještě zvítězili v bitvě u Arginuských ostrovech, ale už netrvalo dlouho a před Aténami stáli Sparťané a jejich spojenci v plné síle. V roce 404 před Kr. Se město obklíčené od moře flotilou vedenou Lysandrom a na pevnině Agidovým spolukráľom Pausaniom zcela vyhladovělé vzdalo nepříteli.

AGID po peloponéské válce svěřili Sparťané přibližně v roce 400 před Kr. Trestnou výpravu proti Elide. Po vítězné výpravě v roce 308 před Kr. Agis navštívil Delfy, kde provedl oběť bohu Apollónovi a po návratu do Sparty vážně onemocněl a zemřel. Přestože Agis měl syna Leótychida, on ho nechtěl uznat za svého, neboť jeho manželka Timaea byla ještě před početím obviněna z cizoložství. Podezření ze spoluviny padlo na Alkibiada. Král Agis sice na smrtelné posteli Leótychida na jeho úpěnlivé prosby v přítomnosti svědků uznal za svého dědice, ale Leótychidova legitimita zůstala i nadále zpochybněna. Králem Sparty se nakonec stal Agésilaos nevlastní bratr krále AGID, jelikož byl ve Spartě oblíbený.