Euparkeria

Euparkeria; Stratigrafický výskyt: Střední trias před 246 až 238 miliony let
	Rekonstrukce euparkerie.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Podtřída	Archosauromorpha;
Čeleď	Euparkeriidae;
Rod	Euparkeria;
Typový druh
	Euparkeria capensis; Robert Broom, 1913
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Euparkeria („dobré Parkerovo zvíře“) byl rod plaza ze skupiny Archosauromorpha, žijícího ve středním triasu v Jižní Africe.[1]

Charakteristika

Euparkeria byla částečně příbuzná dinosaurů (včetně ptáků), pterosaurů a krokodýlů. Měla čtyři končetiny, ale byla zřejmě schopna chodit i po dvou. Někdy bývá mylně označována jako předchůdce dinosaurů (například v seriálu Putování s pravěkými monstry)[2], ve skutečnosti se však dinosauři vyvinuli z jiné skupiny archosaurů, ze skupiny dinosauromorpha. Tento archosaurus dostal jméno podle britského zoologa a srovnávacího anatoma W. K. Parkera.

Popis

Euparkeria dosahovala délky až 70 centimetrů, výšky 20 centimetrů a hmotnosti 7 až 14 kilogramů. Šlo o hbitého masožravce lovícího hmyz a drobné obratlovce, sama se však zřejmě stávala kořistí therapsidů. Na první pohled připomínala typické plazy z období triasu – ostré a špičaté zuby, šupinatá kůže, postoj. Zadní končetiny měla však výrazně delší než přední (proto se mnoho vědců domnívá, že se tedy mohla pohybovat po dvou, ovšem k tomu nejsou žádné přesvědčivé důkazy).

Výzkum publikovaný v roce 2020 ukázal, že Euparkeria měla anatomické adaptace na kostech končetin a pánevním pletenci, které jí zajistili schopnost aktivního a efektivního pohybu se vzpřímenýma nohama, posunutýma pod tělem – nepohybovali se tedy "plazivým" způsobem s nohama vytočenýma do stran. Podobně vyspělý pohyb měli i jejich pozdější příbuzní dinosauři.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Euparkeria na anglické Wikipedii.

Oliver E. Demuth, Ashleigh L. A. Wiseman, Julia van Beesel, Heinrich Mallison & John R. Hutchinson (2022). Three-dimensional polygonal muscle modelling and line of action estimation in living and extinct taxa. Scientific Reports. 12: 3358. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-07074-x
Euparkeria [online]. [cit. 2016-11-26]. Dostupné online.
http://bristol.ac.uk/news/2020/september/euparkeria-discovery.html

Literatura

Roland B. Sookias, David Dilkes, Gabriela Sobral, Roger M. H. Smith, Frederik P. Wolvaardt, Andrea B. Arcucci, Bhart-Anjan S. Bhullar and Ingmar Werneburg (2020). The craniomandibular anatomy of the early archosauriform Euparkeria capensis and the dawn of the archosaur skull. Royal Society Open Science. 7 (7): 200116. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.200116
Oliver E. Demuth, Emily J. Rayfield & John R. Hutchinson (2020). 3D hindlimb joint mobility of the stem-archosaur Euparkeria capensis with implications for postural evolution within Archosauria. Scientific Reports. 10, Article number: 15357. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-70175-y

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Euparkeria na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Oliver E. Demuth, Ashleigh L. A. Wiseman, Julia van Beesel, Heinrich Mallison & John R. Hutchinson (2022). Three-dimensional polygonal muscle modelling and line of action estimation in living and extinct taxa. Scientific Reports. 12: 3358. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-07074-x

[2] Euparkeria [online]. [cit. 2016-11-26]. Dostupné online.

[3] ttp://bristol.ac.uk/news/2020/september/euparkeria-discovery.html