Eugen von Kahler

Eugen Kahler se narodil v Praze v rodině bohatého židovského průmyslníka Kohna, který si roku 1884 změnil příjmení na Kahler. Absolvoval střední a obchodní školu a malířství studoval nejprve v Praze u Heinricha Jakesche, poté na soukromé malířské škole Heinricha Knirra v Mnichově (1901-1905) a nakonec na mnichovské Akademii umění u Franze von Stucka. Jeho spolužáky byli Rudolf Levy a Hans Purrmann. Soukromé lekce malování mu dával také Hugo von Habermann.

Od roku 1900, kdy onemocněl tuberkulózou, pobýval opakovaně v sanatoriích. V letech 1905-1906 žil v Berlíně. Na jaře roku 1907 Kahler dokončil malířské vzdělání studiem aktu na soukromé pařížské malířské škole a navštěvoval pařížská muzea, zejména Louvre a také slavnou pařížskou kavárnu Le Dôme. Zde se setkal s umělci jako Friedrich Ahlers-Hestermann, Oskar Moll, Pascin, Elisabeth Epstein nebo Sonia Terk a zúčastnil se na výstavách Salon d'automne a Salon des Indépendants.

Pro své vážné onemocnění plic trávil zimu na severu Afriky – v roce 1908 v Egyptě, 1909-1910 v Tunisku a Alžírsku. Z korespondence s bratrancem Erichem Kahlerem lze vyvodit, že k cestám do Orientu malíře vedlo také hledání jeho židovských kořenů.[3] Od května do srpna 1910 pobýval v Londýně a na podzim se zúčastnil druhé mnichovské výstavy spolku Neue Künstlervereinigung München, kam patřili např. Vasilij Kandinskij, Alexej von Jawlensky, Alfred Kubin nebo Franz Marc; tito umělci později založili skupinu Der Blaue Reiter.

Dne 8. srpna 1911 byl jeho otec pro své zásluhy o průmysl a kulturu povýšen do rytířského stavu. V říjnu 1911 se v mnichovské Moderní Galerii Heinricha Thannhausera konala první samostatná Kahlerova výstava. Dne 13. prosince 1911 Eugen von Kahler zemřel a byl pohřben na Novém židovském hřbitově v Praze.[4]

Jeho bratranec a přítel, spisovatel Erich Kahler, zachránil pozůstalost umělce, která čítala četné olejomalby, akvarely, kresby a lepty. Po smrti Eugena von Kahlera bylo nalezeno velké množství básní, které v roce 1914 vyšly péčí jeho přátel jako 53-stránková kniha poezie s názvem Sinnen und Gesang v nákladu 100 výtisků. Pět dnů po Kahlerově smrti se konala v Mnichově první výstava skupiny Der Blaue Reiter, kde byl zastoupen dvěma obrazy. Roku 1912 byly v květnovém čísle almanachu skupiny reprodukovány dva Kahlerovy obrazy z majetku Kandinského a Marce a vyšel zde nekrolog, jehož autorem byl Vasilij Kandinskij.

Eugena von Kahlera ovlivnil na počátku tvorby zejména Manet a ze starých mistrů Velasquez, El Greco a Tizian. Již během studií však maloval groteskní a fantastické kompozice inspirované Goyou a Beardsleym. Během pobytu v Paříži ho zajímali zejména Delacroix a postimpresionisté Cézanne, Van Gogh a Gauguin.

Kahlerovo malířské dílo nejvíce ovlivnily jeho pobyty v arabském světě, který byl zajímavý svou tajemnou a exotickou atmosférou, barvami i světlem. Ve stejné době se orientalismy a exotismy v malbě objevily u řady německy hovořících umělců, kteří vystavovali v Praze a Brně.[5]

• 
  Eugen von Kahler – Zahrada rozkoší (1910/11)
• 
  Eugen von Kahler - Na mořském břehu (1906)
• 
  Eugen von Kahler - Biblický motiv (1910)
• 
  Eugen von Kahler - Autoportrét
• 
  Eugen von Kahler - Autoportrét (1911)
• 
  Eugen von Kahler - Ulice v Orientu (1909)

• Habánová A (ed.), 2013, Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. Arbor vitae, Řevnice, ISBN 978-80-7467-025-1 (Arbor vitae), ISBN 978-80-85050-99-8 (OGL)
• Chmelařová Marcela, Eugen von Kahler 2011, Art+, září 2016
• Horňáková L. a kol., Exotismy ve výtvarném umění XX. století v Čechách a na Moravě / Exoticisms in 20th-century Art in Bohemia and Moravia, České muzeum výtvarných umění, Praha 2007, ISBN 978-80-7056-149-2
• Christoph Otterbeck: Europa verlassen: Künstlerreisen am Beginn des 20. Jahrhunderts, Böhlau, Köln 2007, ISBN 978-3-412-00206-0
• Rousová Hana, Český příběh – malíř Eugen von Kahler a jeho rodina, Art and Antiques 4, 2005, č. 2, s. 106-115
• Wassily Kandinsky, Franz Marc: Der Blaue Reiter. Dokumentarische Neuausgabe von Klaus Lankheit, Piper, München 2004, ISBN 3-492-24121-2
• Merete Cobarg, Eugen von Kahler als ein Vermittler der französischen Moderne in München – Die Verbindung zwischen dem "Café du Dôme" und der "Neuen Künstlervereinigung München", in: Annegret Hoberg und Helmut Friedel, Der Blaue Reiter und das neue Bild, Prestel Verlag 1999, s. 300-306.
• Merete Cobarg, Eugen von Kahler (1882-1911) Leben und Werk, disertační práce, Berlín 1995.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eugen von Kahler na Wikimedia Commons
• Eugen von Kahler v informačním systému abART
• Centrum Bavaria/Bohemia: ET IN ARCADIA EGO - Eugen von Kahler (1882-1911)
• Kahler, Eugen von, in:Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 , s. 174
• Artnet: obrazy a kresby Eugena von Kahler