Eufemie (členka rodu Hrabišiců)

Je zmíněna pouze po boku své příbuzné Svatochny v závěti Kojaty IV. Hrabišice z roku 1227. Kojata v ní Eufemii a Svatochně odkázal vesnice Drnovice a Račice.[1] O tom jak byla Eufemie se Svatochnou a Kojatou příbuzná historici vedou spory. Svatochna a Eufemie jsou na listině totiž označeny pojmem sororinae a mezi odborníky nepanuje konsensus, jak tento termín přeložit.[2]

Badatelé se dohadují také nad tím, za koho se Eufemie a Svatochna provdaly.[2] Celou diskusi odstartoval František Palacký, který ve svém díle napsal, že českomoravský šlechtic Idík ze Švábenic si za ženu vzal jednu z dcer Všebora IV. Hrabišice, jenž byl bratrem zmíněného Kojaty Hrabišice.[3] Ladislav Hosák na Palackého navázal s domněnkou, že Všeborovými dcerami byly Eufemie a Svatochna, které se provdali za Idíka a jeho bratra Slavibora. Označení obou žen sororinae v závěti Kojaty Hrabišice Hosák totiž přeložil jako neteře. Obě ženy proto pokládal za Kojatovy neteře a tím pádem Všeborovy dcery. Slavibora a Idíka považoval za jejich manžele, kvůli faktu, že na falzu z roku 1269 až 1275 hlásícím se k roku 1249 se Slavibor psal s přídomkem „z Drnovic“, což dokazuje, že vlastnil vesnici Drnovice, kterou Eufemii a Svatochně odkázal Kojata.[4] František Pokorný a Vratislav Vaníček Hosákovu domněnku později představili jako hotový fakt – Slavibor se oženil se Svatochnou a Idík s Eufemií.[5][6]

Josef Žemlička termín sororinae pochopil jako švagrové. Podle jeho výkladu z roku 1990 Kojata dvě vesnice daroval manželkám svých bratrů Hrabiše IV. a Všebora. Ze Všeborova manželství s Eufemií měla vzejít dcera neznámého jména, která se provdala do rodu pánů ze Švábenic.[7] Později v roce 2002 Žemlička však uvedl pouze to, že členky rodu Hrabišiců Eufemie a Svatohna byly provdány za pány ze Švábenic.[8] Tomáš Velímský se ve své studii vydané roku 1992 přiklonil Žemličkově původnímu názoru,[9] ale v jiném díle z roku 2002 nejdříve přijímal možnost s neteřemi,[1] následně ještě ve stejné knize však připustil obě varianty.[10] David Papajík uvedl, že je pravděpodobnější verze s neteřemi, protože kdyby si Idík a Slavibor měli vzít vdovy po Hrabišovi a Všeborovi, jednalo by se asi o 30 let starší ženy, což by bylo velmi nestandardní. Zároveň stejně jako Žemlička a Velímský poukázal na to, že ačkoli o sňatku Idíka a Slavibora s členkou z rodu Hrabišiců nejsou žádné přímé důkazy, je to velmi pravděpodobné, protože jména Idíkových a Slaviborových synů jsou typická pro rod Hrabišiců (Kojata, Všebor, Hrabiš). Celou záležitost Papajík shrnul, že je velmi pravděpodobné, že si Idík a Slavibor vzali členky rodu Hrabišiců, ale jestli se jednalo o Eufemii a Svatochnu, nelze pro nedostatek pramenů potvrdit ani vyvrátit. Jako další indicie k příbuzenství Hrabišiců a Švábeniců poslouží fakt, že Idíkův syn Vítek z Úpy na jedné z listin uvedl, že zderazský klášter křižovníků strážců Božího hrobu, který založili Hrabišici, byl založen jeho předky.[11]