Estelada

Vlajku vytvořil katalánský patriot Vicenç Albert Ballester přibližně v roce 1908. Inspiroval se vlajkou bojovníků za nezávislost Kuby na Španělském království (Španělském impériu), kteří se ovšem již dříve inspirovali vlajkou a heraldickými symboly Spojených států amerických a tamější revolucí za nezávislost.

Demonstrace: "Jsme národ" (Som una nació) v ulicích Barcelony červen 2010

Tato vlajka má několik verzí a řadu odvozeným variant a podvariant. Jako nejčastější varianta se objevuje ta, kdy klín není modrý, ale žlutý, kontinuálně propojený se žlutými pruhy základu. Valencijská klasická vlajka má místo klínu příčné pole, opět modré, dekorované naturálními i heraldickými liliemi a spojené červeným příčným pruhem. Valencijská verze tamních separatistů ale ozdoby vypouští a nahrazuje je jednou hvězdou na způsob estelady katalánské a poté je rovněž nazývána esteladou. Jsou také verze baleárská a vlajky inspirované jak vlajkou EU tak vlajkou Katalánská estelada. V minulosti (1960) se objevila též verze bez klínu, ale s menším polem v levém horním rohu po vzoru vlajky USA. Esteladou je inspirována též jedna z vlajek FC Barcelona. O své verze se pokusily také politické proudy: komunisté, anarchisté, zelení a další.

Užití této vlajky rovněž ilustruje procesy uvnitř katalánské společnosti. Zatímco při masových protestech na podporu katalánské autonomie a proti jejímu připravovanému a probíhajícímu okleštění (2010) zcela převládaly „legální“ vlajky Katalánské autonomie sestavené jen z „aragonských“ pruhů a jen sporadicky se v davu objevily vlajky Estelada, v roce 2016 a zejména 2017 převládají již zcela vlajky s modrým klínem (Estelada) vyjadřující nejspíše zesilující vůli k suverenitě.[2] Rozdíl mezi oficiální vlajkou Katalánské autonomie a neoficiální a („revoluční“) Esteladou je právě v modrém klínu a v přítomnosti pěticípé hvězdy, která je pak symbolem manifestujícím vůli k úplné suverenitě a (patrně) také k republikánství.

Demonstrace v ulicích Barcelony o dva roky později v roce 2012