Esteban Tuero

Na motokárách začal závodit v sedmi letech a zůstal zde do roku 1992. Pro sezonu 1993 přestoupil do monopostu argentinské Formule Renault. V roce 1994 vyhrál národní sérri Formule Honda. Vyzkoušel také několik závodů v jihoamerické Formule 3. Pro rok 1995 se přemístil do Evropy, kde v prvním roce vyhrál italskou sérii Formule 3000 a testoval formuli 3, ve které závodil v roce 1996, ze které v polovině sezony přešel do Formule 3000, kde skončil na 16. příčce. Roku 1997 závodil v japonské Formuli Nippon, kde neoslnil a zůstal na 16. pozici.

V osmnácti letech testoval monost F1 týmu Minardi. V dalším roce 1997 testoval pro stáj Minardi.

Pro sezonu 1998 byl jmenován druhým jezdcem tohoto italského týmu po boku Japonce Šindži Nakana, avšak FIA zprvu váhala s udělením superlicence. Tuero se stal třetím nejmladším jezdcem v historii F1, pouze Mike Thackwell a Ricardo Rodriguez byli mladší. V první velké ceně se kvalifikoval na 17. místě dokonce před svým stájovým kolegou. V celé sezoně se pouze jednou dostal do finálové desítky, a to při Grand Prix San Marina 1998.

Poslední velká cena sezony, Grand Prix Japonska 1998, se stala poslední i pro mladého Argentince. Po startu z 21. místa na roštu v 29. kole kolidoval s Japoncem Toranosukem Takagim a těžce si poranil záda. Poté Tuero ukončil kariéru ve Formuli 1 a to přesto, že měl nabídku od Minardi na podepsání smlouvy pro rok 1999.

V roce 1999 závodil v mistrovství Argentiny ve sportovních vozech. V dalších letech vyhrál 2 závody s vozem Volkswagen Polo, pro rok 2002 předpokládal, že získá placené místo v ChampCar, ale nikdy se tak nestalo. Proto pokračoval v několika dalších týmech v TC2000 a získal několik dobrých umístění.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Esteban Tuero na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Esteban Tuero na Wikimedia Commons