Ernst Chladni
Ernst Florens Friedrich Chladni (30. listopadu 1756 Wittenberg – 3. dubna 1827 Vratislav) byl německý fyzik a hudebník. Jeho důležitá práce obsahuje výzkum vibrujících desek a kalkulaci rychlosti zvuku v rozdílných plynných prostředích. Proto se někdy taktéž nazývá „Otec akustiky“. Byl také průkopníkem při studiích meteoritů a proto bývá nazýván také „Otec meteoritiky“. Jako jeden z prvních badatelů totiž obhajoval mimozemský původ meteoritů, což nebyla v jeho době obvyklá myšlenka.[1] Je po něm pojmenován kráter Chladni na Měsíci.[2][3]
| Ernst Chladni | |
|---|---|
 Ernst Chladni | |
| Narození | 30. listopadu 1756 Wittenberg, Německo |
| Úmrtí | 3. dubna 1827 (ve věku 70 let) Vratislav, Polsko |
| Státní příslušnost | Němec |
| Obor | Fyzik |
| Známý díky | Rychlost zvuku Chladniho obrazce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Osobní život
Chladni se narodil ve Wittenbergu v Německu. Chladniho rodina byla z části z Kremnice, z hornického města dnes na středním Slovensku a z části z Uherska. Proto byl také v různé literatuře označován jako Němec, Maďar a Slovák.
Chladni pocházel ze vzdělané rodiny akademiků a učenců. Chladniho pradědeček, exulant Georg Chladni (1637–1692) byl luterán, který musel z Kremnice uprchnout 19. října 1673 v době protireformace. Chladniho dědeček Martin Chladni (1669–1725) byl také luterán a roku 1710 se stal profesorem na Wittenberské universitě a 1720–1721 byl děkan teologické fakulty, později jejím rektorem. Chladniho strýc Justus Georg Chladni (1701–1765) byl na této univerzitě profesorem práva.
Další strýc Johann Martin Chladni (1710–1759) byl teolog, historik a profesor na Erlangenské universitě a universitě v Lipsku. Chladniho otec, Ernst Martin Chladni (1715–1782) byl profesor práva a rektor na Wittenberské univerzitě, kde se připojil k právnické fakultě roku 1746. Ten nesouhlasil se synovým zájmem o vědu a trval na jeho právnické kariéře. Chladni studoval filozofii a právo ve Wittenbergu a Lipsku, kde získal roku 1782 právnický titul. Když jeho otec roku 1782 zemřel, pustil se do výzkumu fyziky.
Chladni zemřel roku 1827 v Vratislavi v jižním Slezsku, nynějším jihozápadním Polsku. V té době město patřilo Prusku, jež bylo členem Německé konfederace.
Chladniho desky
Jeden z Chladniho nejznámějších ocenění bylo znázornění různých způsobů chvění. Chladni opakoval průkopnické pokusy oxfordského profesora Roberta Hooka, který 8. července 1680 pozoroval uzlové vzory spojené s vibracemi skleněných desek. Hooke běhal smyčcem po okraji desky pokryté moukou a pozoroval vznikání uzlových vzorů.
Chladniho technika, publikovaná roku 1787 v jeho knize Entdeckungen über die Theorie des Klanges („Objevy v teoriích zvuku“) se skládala z tahání smyčcem přes kus kovu, jehož povrch byl lehce pokryt pískem. Desku rozechvíval dokud resonance nevytvořila vzorec ukazující uzlové oblasti. Od 20. století se stalo běžnější využívání reproduktoru řízeného elektronickým signálním generátorem nad nebo pod deskou k dosažení přesnějšího nastavení frekvence. Varianty této techniky jsou běžně používané při konstrukci a výrobě akustických nástrojů, jako jsou housle, kytary a violoncella.
Reference
- SOCHA, Vladimír (2017). Velké vymírání na konci křídy. Červený Kostelec: Pavel Mervart, str. 28-29. ISBN 978-80-7465-259-2
- RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Triesnecker, s. 92/33.
- Crater Chladni on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernst Chladni na Wikimedia Commons - Ernst Chladni – život a dílo na wiki-webu Monoskop.org (anglicky)
