Erik Werenskiold

Erik Theodor Werenskiold (11. února 1855, Eidskog - 23. listopadu 1938, Bærum) byl norský malíř a ilustrátor. Mezi jeho nejznámější práce patří ilustrace ke sbírce norských pohádek Norske Folkeeventyr od dvojice Asbjørnsen a Moe či ilustrace k norské verzi ságy Heimskringla od Snorri Sturlusona. [1]

Erik Werenskiold
Narození11. února 1855
Eidskog
Úmrtí23. listopadu 1938 (ve věku 83 let)
Oslo
Místo pohřbeníhřbitov Vår Frelsers
Povolánílitograf, ilustrátor a malíř
Manžel(ka)Sophie Werenskiold (od 1882)
DětiWerner Werenskiold
Dagfin Werenskiold
Karen Inga (Basken) Werenskiold
PříbuzníFredrik Helen Werenskiold (sourozenec)
Marit Werenskiold (vnučka)
OceněníŘád svatého Olafa
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství a dospívání

Werenskiold se narodil v Eidskogu, na Granli gaardu, jihovýchodně od Kongsvingeru v kraji Hedmark jako čtvrtý syn do důstojnické rodiny. Ve čtyřech se celá rodina přestěhovala do Kongsvingeru. Werenskiold pak vyrůstal v Kongsvingerské pevnosti. V Kongsvingeru navštěvoval základní školu a poté tři roky (1869-72) studoval na soukromé latinské škole vedené Haraldem Aarsem a Peterem Vossem v Christianii (Aars og Voss' skole).

Po doporučení malíře Adolpha Tidemanda se vydal na univerzitu studovat malířství. V roce 1873 byl žákem norského sochaře Julia Middelthuna (18201886) na Škole kreslení v Christianii (Tegneskolen i Kristiania). Krátkou dobu, v létě 1875, také studoval v ateliéru umělce Axla Endera.[2][3]

Kariéra

Po studiu se na čtyři roky přestěhoval do Mnichova. Na jaře 1880 ochrnul na pravou paži. Hybnost do ní znovu získal po roce a půl hospitalizace a rekreace ve Švýcarsku, Horním Bavorsku a Tyrolsku. V letech 1881-83 žil v Paříži. V létě 1883 se vrátil zpět do Norska, do Telemarku. Následující rok se vrátil do Francie, kde později studoval s Léonem Bonnatem. Na jaře 1895 si udělal studijní výlet do Říma a Florencie.

Na svém kontě měl Werenskiold řadu maleb, na kterých figurovali rolníci v krajině. Během pobytu v Mnichově se začal zajímat o tvorbu ilustrací k norským pohádkám. Nakonec se mu naskytla příležitost spolupracovat s umělcem Theodorem Kittelsenem a společně ilustrovali sbírky pohádek od dvojice Asbjørnsen-Moe. Kromě toho Werenskiold ilustroval také nové vydání ságy Heimskringla a dílo Familjen paa Gilje od spisovatele Jonase Lie.[4]

Kromě maleb krajin a ilustrací vytvářel také portréty známých osob Norska. V roce 1908 získal ocenění Norského národního umělce. Je také nositelem několika řádů. V roce 1890 získal řád svatého Olafa třídy rytíř, třídy komandér v roce 1905, komandér s hvězdou v roce 1930 a třídu velkokříž v roce 1995. Mimo to má také řád Dannebrog třídy komandér. Werenskiold zemřel v Bærumu v kraji Akershus. Pochován je na hřbitově Vår Frelsers gravlund v Oslu.

Osobní život

Werenskiold se oženil s malířkou Sophií Marií Stoltenberg Thomesen (18491926). Byl otcem geologa Wernera Werenskiolda (18831961) a sochaře Dagfina Werenskiolda (18921977).[5][6] Kromě toho byl také švagrem žurnalistky Fernandy Nissen a zetěm norského obchodníka a politika Thomese Thomesena.

Vybraná díla

Výtvarná díla

  • Bærrensere (1878)
  • Et møte (1880)
  • Gjetere (1882)
  • En bondebegravelse (1883–85)
  • Olivia (1891)
  • Solstreif (1891)
  • Lekende barn (1892)
  • Sommeraften i Kviteseid (1893)
  • Skysshesten (1894)
  • Aftenlandskap fra Kviteseid (1895)
  • Hungersnøden (1923 and 1928–29)
  • Middagsselskapet (1928–30)
  • En streikebryter ca (1930)

Portréty

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik Werenskiold na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Literatura

  • Østby, Leif Erik Werenskiold ( Oslo: Dreyers Forlag, 1977) ISBN 978-82-09-01490-5
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.