Léon Bonnat

Léon (Joseph Florentin) Bonnat, (* 20. červen 1833, Bayonne – 8. září 1922, Monchy-Saint-Éloi, Oise) byl francouzský akademický malíř, portrétista.

Léon Bonnat
Narození20. června 1833
Bayonne
Úmrtí8. září 1922 (ve věku 89 let)
Monchy-Saint-Éloi
Alma materNárodní vysoká škola krásných umění
Povolánímalíř a sběratel umění
ZaměstnavatelÉcole des Beaux-Arts
Oceněnívelkokříž Řádu Alfonse XII. (1918)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Římská cena
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

Od roku 1846 do roku 1853 žil v Madridu, kde měl jeho otec obchod z knihami. Zde studoval u Federica de Madrazo y Kuntz. Ve věku 21 let přešel do ateliéru Léona Cognieta v Paříži.

Historické malby a malířská technika

Jeho historické malby svým účinným, zlatavým, koloritem a harmonicky působící barevností dokládají španělské malířské vzdělání. (Diego Velázquez a Španělští realisté) Nejsou koketní, ale energicky modelované, přehledné, ostře osvětlené a velce komponované. Vychází zcela z intencí hladké akademické malby, ale je poměrně expresivní a naturalistický. Často zobrazují děje z bible a antické mytologie, ale i žánrové výjevy z Itálie a Orientu.

Roku 1869 obdržel v Paříži za svou malbu čestné uznání. Roku 1874 vytvořil plátno ukřižovaný Kristus, které bylo pro svůj vyhraněný naturalismus běžnými diváky i uměleckou kritikou téměř odmítnuto. V Paříži se tehdy tradovalo, že malíř ukřižovaného maloval podle skutečné mrtvoly, kterou v ateliéru přibil na kříž.[1]

Portrétní malba
Léon Bonnat

Od roku 1875 se věnoval především portrétní malbě, kterou si u pařížské společnosti získal velké uznání. (namaloval kolem 200 portrétů) Mezi jeho mistrovské práce patří portréty Louse Pasteura, Alexandra Dumase mladšího, Adolpha Thierse, Victora Huga, Dominiqua Ingresa, Hippolyta Taina, a také oficiální portréty Julesa Grévyho, Julesa Ferryho, Armanda Fallièrese, Adolpha Thierse a Émila Loubeta.

Žáci

Ve svém ateliéru vyučoval řadu žáků. Od roku 1880 byl profesorem na École Nationale Supérieure des Beaux-Arts K jeho žákům patřili například Georges Braque, Gustave Caillebotte, Raoul Dufy, Thomas Eakins, Stanhope Alexander Forbes, Othon Friesz, Charles Laval, Raimond Lecourt, Adolphe-Frédéric Lejeune, Auguste Leroux, Alphonse Osbert, Pierre-Gaston Rigaud, Henry Siddons Mowbray, Henri de Toulouse-Lautrec, Gustav Wentzel a Henri-Achille Zo.

K modernímu malířství však měl vysloveně negativní vztah a díla mnoha svých bývalých žáků zcela odmítal.[2]

Ve věku 89 let umírá v Monchy-Saint-Éloi v departmentu Oise. Byl pochován na hřbitově 'Cimetière Saint-Etienne' v Bayonne.[3]

Některá významná díla
  • Adam a Eva nalézají Ábelovo mrtvé tělo (1860)
  • Umučení svatého Ondřeje
  • Antigona vede slepého otce Oidipa (1865)
  • Poutníci před sochou svatého Petra v chrámu svatého Petra (1864)
  • Neapolitánci před palácem Farnese v Římě (1866)
  • Půlhalíř Excelence (1864)
  • Vincent z Pauly snímá galejníkovi řetězy (1866)
  • Nanebevzetí panny Marie (1869)
  • Jeruzalémská ulice
  • Turecký holič (1872)
  • Humorné scherzo (1873)
  • Ukřižovaný Kristus (1874)
  • Job (1880)

Fotogalerie
  • Římská dívka u fontány (1875)
  • Job (1880)
  • Spící děvčátko (1852)
  • Mladá žena konající charitu
  • Italka (1872)
  • Umělcova malá sestra (1850)
  • Poutníci před sochou sv. Petra (1864)
  • Idila (1890)
  • Portrét paní Albert Cahen d’Anvers (1891)
  • Děvčátko (1865)
  • Portrét Julesa Ferryho (1888)
  • Portrét Léona Gambetty

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Léon Bonnat na německé Wikipedii, Léon Bonnat na anglické Wikipedii a Léon Bonnat na francouzské Wikipedii.

  1. Freyová, J.: Henri de Toulouse Lautrec, BB art, Praha 1999, s. 192.
  2. Freyová, J. (cit. v pozn. 1) s. 137.
  3. (Francouzsky) Cimetière Saint-Etienne de Bayonne

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.