Soustava žláz s vnitřní sekrecí

Soustava žláz s vnitřní sekrecí, nebo endokrinní systém (endokrinní = s vnitřním vyměšováním, sekrece = vylučování), je kontrolní systém endokrinních žláz, které vylučují chemické posly zvané hormony, které cirkulují v těle v krevním oběhu na ovlivnění vzdálených orgánů. To nezahrnuje exokrinní žlázy (exokrinní = s vnější sekrecí) jako např. slinné žlázy, potní žlázy a žlázy v gastrointestinálním traktu (gastrointestinální = týkající se žaludku a střeva).

Základní endokrinní žlázy v těle ženy a muže.

Signální přenos některých hormonů se steroidní strukturou zahrnuje jaderní hormonové receptorové proteiny, které jsou třídou ligandem aktivovaných proteinů, které když jsou navázané na specifické sekvence DNA, slouží jako zapínače/vypínače transkripce v buněčném jádře. Tyto přepínače kontrolují vývoj a diferenciaci kůže, kostí a center chování v mozku, stejně jako kontinuální (spojitou) regulaci reproduktivních tkání.

Nemoci endokrinního systému jsou běžné, např. diabetes mellitus (cukrovka), nemoci štítné žlázy atd. Oblast medicíny zaobírající se poruchami endokrinních žláz je endokrinologie, odvětví interní medicíny.

Endokrinní systém

Reguluje, řídí a koordinuje spolu činnost organismu s nervovou soustavou. Podílí se na udržení homeostázy, reguluje metabolismus, odezvě organismu na stres a je hlavní regulátorem růstu a reprodukce jedince. Na rozdíl od nervové soustavy, která se uplatňuje zejména při okamžité odezvě na podnět a při chování, se endokrinní systém uplatňuje hlavně při pomalejších regulacích dlouhodobého charakteru. Oba systémy se vzájemně doplňují a velmi těsně spolu kooperují při řízení organismu. Rychlost odezvy na podnět je sice pomalejší,ale působí déle. Je dáno způsobem přenosu informace v organismu. Endokrinní systém využívá k přenosu informací chemické sloučeniny – hormony. Řízení systému je označováno jako humorální, protože hlavním transportním médiem hormonů jsou tělní tekutiny (z latinského humor).

Endokrinní žlázy a vylučované hormony

U žen i mužů

(od hlavy směrem dolů)

  • hypotalamus (bazální část mezimozku)
    • hormon uvolňující tyrotropin (thyrotropin-releasing hormone – TRH)
    • hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin-releasing hormone – GnRH)
    • hormon uvolňující růstový hormon (growth hormone-releasing hormone – GHRH)
    • hormon uvolňující kortikotropin (corticotropin-releasing hormone – CRH)
    • somatostatin
    • dopamin
  • epifýza (šišinka)
    • melatonin u lidí a ostatních savců ovlivňuje cirkadiánní cykly u obojživelníků podmiňuje změny barev pokožky
    • trofický hormon (glomerulotrofin)

Jen u mužů

Jen u žen

Choroby

Informace čerpány z [1]

Cushingův syndrom

Nadprodukce hormonů kůry nadledvin nebo také nadbytek vody, která zůstává v těle. Způsobující „měsícovitý obličej“, otoky, obezitu, vysoký krevní tlak, hrbatá záda a vysoký krevní cukr. Léčí se odstraněním žláz.

Diabetes mellitus (cukrovka)

Poměrně stálou hladinu glukózy v krvi zajišťuje hormon inzulin. Při cukrovce vylučuje pankreas málo inzulinu nebo vůbec žádný. Hladina glukózy v krvi je pak nebezpečně vysoká a jsou nezbytné pravidelné injekce inzulinu a omezený přísun sacharidů.

Hypertyreóza

Nadprodukce hormonů štítné žlázy tyroxinu a trijodtyroninu, způsobující zvýšení látkové přeměny, nepravidelnou srdeční akci, nadměrný příjem potravy, zrychlení tepu, neklid, třes , labilitu, nadměrné pocení a hubnutí. Člověk jí, ale netloustne. Je zmírňován léky nebo částečným odstraněním štítné žlázy.

Hypofyzární gigantismus

Nadprodukce hypofyzárního růstového hormonu somatotropin. Vyvolá nadměrný vzrůst. Obvykle je příčinou nádor hypofýzy, který může být odstraněn.

Hypofyzární trpaslictví

Nedostatek hypofyzárního růstového hormonu somatotropin Vedoucí k malému vzrůstu. Může být léčeno injekcemi růstového hormonu. V lékařství nazýván lépe jako nanismus.

Hypotyreóza

Snížená produkce hormonů štítné žlázy tyroxinu a trijodtyroninu, způsobující snížení metabolismu, snížení frekvence dechu a tepu, tloustnutí, zpožděné myšlení a řeč, únavu a ztrátu vlasů. Může být vyvolána nedostatkem jódu v potravě a může být léčena podáváním uměle vyrobených hormonů. Neléčená vede ke kreténismu.

Odkazy

Reference
  1. HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. [s.l.]: Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4. Kapitola Lidské tělo - žlázy s vnitřní sekrecí a hormony, s. 161.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.