Emu hnědý

• Potrava v přírodě: stejně jako pštrosi jsou i emuové všežraví, rádi se živí především bobulemi a semeny[3].
• Rozmnožování: Do společného hnízda snáší několik samic, inkubace je cca 49–52 dnů. Vejce jsou zelená a váží až 900 gramů.Několik samic snáší vejce do jednoho hnízda (každá 5 - 15 vajec). Patří mezi nejmenší vejce u ptáků k poměru těla. Na hnízdě sedí samec, který pak mláďata vodí. Mláďata jsou nekrmivá (nidifugní). V přírodě se dožívá deseti let, v zajetí až 35 let.
• Nároky na chov: Jsou otužilí, stačí jim výběh a nevytápěná ubikace nebo podestlaný přístřešek. Tohoto využívají zoologické zahrady (více viz Chov v zoo).
• Rychlost běhu: Podle počítačových modelů dokážou zástupci tohoto druhu běžet rychlostí asi 13,3 m/s, tedy 47,9 km/h.[6] Podle vědecké studie, publikované v roce 2017, pak dokáže jedinec o hmotnosti kolem 27 kg běžet rychlostí 57,6 km/h.[7]

Emu hnědý patří v evropských zoo mezi 10 nejčastěji chovaných druhů. Na jaře 2020 jej chovalo přibližně 550 zoo zařízení. V rámci Česka se v tu dobu jednalo o šest zoologických zahrad založených před rokem 1989[8]:

• Zoo Olomouc
• Zoo Ostrava
• Zoo Plzeň
• Zoo Praha
• Zoo Ústí
• Zoo Zlín

Zároveň byl tento druh chován i v řadě dalších menších zoo zařízení. Z těch licencovaných se v danou dobu jednalo o tyto zoo[8]:

• Zoo Chleby

• Zoopark Na Hrádečku

• Faunapark Horní Lipová

• Zoopark Zájezd

• Zoo Sedlec

• Zoo Tábor

Chov v Zoo Praha

Emu hnědý patří v Zoo Praha mezi nejdéle chované druhy. První údaj pochází z roku 1933, kdy byl v cirkusu Kludský dovezen samec Pepík. Následně byl přes firmu Hagenbeck získán Pepík II. V letech 1946 až 1974 sice neexistuje přesná evidence, ale od 70. let je zcela jasné, že je emu chován bez přerušení až do současnosti.[2] V závěru roku 2018 byl chován pár.[9] Na konci února 2020 se narodilo jedno mládě a v průběhu března téhož roku následovalo dalších osm potomků[10], o které se staral chovný samec Emil.[11]

Emu hnědý Emil v Zoo Praha

Tento druh je k vidění v expozici v horní části zoo.[2]