Emanuel Tuschner

Emanuel Tuschner (24. prosince 1828 Plzeň[3]1. května 1882 Vídeň[4]) byl český politik, v 60. a 70. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, starosta Plzně.

Emanuel Tuschner
Emanuel Tuschner
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867  1872[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871  1872[2]
Starosta Plzně
Ve funkci:
1868  1873
PředchůdceJan Maschauer
NástupceFrantišek Pecháček
Stranická příslušnost
Členstvístaročeši

Narození24. prosince 1828
Plzeň
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. května 1882 (ve věku 53 let)
Vídeň
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
CommonsEmanuel Tuschner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Profesí byl obchodníkem.[5]

V 60. letech 19. století se zapojil do zemské a celostátní politiky. V zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Plzeň).[6] Mandát obhájil v tomto obvodu i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[7]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[8] Čeští poslanci tehdy na protest proti ústavnímu směřování státu praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali práci zemského sněmu, byli za neomluvenou absenci zbavováni mandátů a pak opětovně manifestačně voleni. Tuschner byl takto byl zbaven mandátu pro absenci v září 1868.[9] Uspěl i v řádných zemských volbách roku 1870[10] a zemských volbách roku 1872.[11] V doplňovacích volbách roku 1873 již byl za tento volební okrsek do sněmu zvolen Jan Kleissl, Tuschner v nich nekandidoval.[12]

Zasedal i na Říšské radě, kam ho zemský sněm delegoval roku 1871 (celostátní zákonodárný sbor tehdy ještě nebyl volen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů). Vzhledem k politice pasivní rezistence se ale edostavil do vídeňského parlamentu, a proto byl jeho mandát 23. února 1872 prohlášen za zaniklý.[13]

V období 10. února 1868 – 26. června 1873[14] byl purkmistrem Plzně. Za jeho působení v čele samosprávy došlo k výstavbě vodovodu, regulaci Mže a rozsáhlé nové výstavbě. Vznikla vyšší dívčí škola atd. Jeho starostování skončilo skandálem. Kupoval totiž nemovitosti kryté směnkami, městský rozpočet se dostal do schodku a v roce 1873 rezignoval na post purkmistra. Byl dočasně ve vyšetřovací vazbě, soud jej ovšem následně uznal za nevinného. Přesídlil do Vídně, kde působil jako úředník banky Slavie. Ve Vídni zemřel v květnu 1882.[4]


Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. V letech 1867–1868 a 1872 se kvůli politice pasivní rezistence na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. V roce 1872 se kvůli politice pasivní rezistence na práci Říšské rady fakticky nepodílel.
  3. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň
  4. Tuschner, Emanuel, 1928-1882 [online]. Knihovna města Plzně - Katalog Tritius [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (česky)
  5. TUSCHNER, Emanuel [online]. hiu.cas.cz [cit. 2013-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. (česky)
  6. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001004.htm
  7. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm
  8. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online.
  9. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/020schuz/s020006.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  11. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/003schuz/s003002.htm
  12. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003002.htm
  13. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  14. Výstavní panely, náhled [online]. amp.plzen.eu [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (česky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.