Emanuel Formánek

Studoval lékařskou fakultu Vídeňské univerzity, pak pokračoval na Univerzitě Karlově v Praze. Zde promoval roku 1893. Během studií již působil coby demonstrátor v Ústavu pro lučbu lékařskou a v tomto oboru byl aktivní i po dokončení studií. Roku 1896 sem nastoupil jako asistent u profesora Ivana Horbaczewského. Absolvoval studijní pobyty v Německu a Francii a stal se městským chemikem v Praze a rovněž vrchním inspektorem Všeobecného ústavu ke zkoumání potravin. V roce 1898 se habilitoval v oboru užité chemie lékařské a roku 1902 i v toxikologii. Od roku 1903 byl mimořádným profesorem. V roce 1917 nastoupil jako přednosta Ústavu pro lučbu lékařskou a od roku 1918 byl řádným profesorem. Později byl zastupujícím přednostou Ústavu farmakologicko-farmakognostického a v této funkci setrval do své smrti. Publikoval četné odborné a populárně-naučné spisy.[4][5]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Čechy 28. Usedl do poslanecké frakce Český národně sociální klub. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[6] K roku 1911 se profesně uvádí jako univerzitní profesor a vrchní inspektor potravin.[7]