Elginovy mramory

Elginovy mramory (někdy také nazývané jako Parthenónské mramory) je sbírka starořecké sochařské výzdoby, která byla pravděpodobně vytvořena asistenty (a pod dohledem) řeckého sochaře a architekta Feidiáse, a to přibližně v letech 447 až 438 př. n. l. Původně byly součástí chrámu Parthenónu v Athénách a rovněž i dalších budov v akropoli (Erechtheionu, Propylejí a Chrámu Athény Niké).[1][2]

Elginovy mramory
Základní údaje
AutorFeidiás
Rok vzniku447 až 438 př. n. l.
Popis
Rozměry75 m
Materiálmramor
Umístění
UmístěníBritské muzeum, Londýn
Zeměpisné souřadnice51°31′9,12″ s. š., 0°7′41,88″ z. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 1802 až 1811 byla sbírka díky iniciativě Thomase Bruce, 7. hraběte z Elginu, tehdejšího britského velvyslance v Cařihradu, odvezena do Velké Británie (z tohoto důvodu je užíván název Elginovy mramory).

Na tento akt bývá některými nahlíženo jako na čin kulturního vandalismu a krádeže. Je předmětem desítky let trvajícího sporu mezi Velkou Británií, která Elginovy mramory dosud vystavuje v Britském muzeu v Londýně, a Řeckem, které usiluje o jejich návrat.

Popis

Sbírka z Parthenónu měří na délku přibližně 75 m a tvoří ji 17 soch a 15 metóp, které znázorňují bitvu mezi Lapithy a Kentaury. Z dalších míst na Akropoli se jedná o Karyatidu, nejrůznější starořecké architektonické prvky a vlysy.[3]

Výzdoba Parthenónu byla od svého vzniku přibližně z poloviny ztracena nebo zničena. Parthenón byl velmi poničen například během Velké turecké války v roce 1687. V jejím průběhu totiž 27. září benátská armáda ostřelovala turecké pozice, přičemž jedna střela zasáhla též samotný chrám, který byl používán jako muniční sklad, a následný výbuch jej silně poškodil.

Obraz Dočasná Elginova místnost (anglicky The Temporary Elgin Room) od Archibalda Archera z roku 1819 zobrazuje Elginovy mramory v tzv. Elginově místnosti v Britském muzeu, kterak jsou obklopeny zaměstnanci muzea a návštěvníky

Sochy, které dnes existují, jsou kromě Londýna uloženy např. v Louvru nebo ve Vatikánu. Část soch se rovněž nachází v Aténách.[4]

Kontroverze

Převoz Elginových mramorů byl kontroverzní již od počátku. Lord Byron prohlašoval akt odvezení soch za vandalství a přístup Británie vůči řecké kultuře zasadil též i do své básně Childe Haroldova pouť. John Keats naopak složil sonet na oslavu Elginových mramorů.[5]

V roce 2014 se v médiích objevila zpráva, že si Řecko najalo špičkové advokáty, kteří mají donutit Velkou Británii k navrácení Elginových mramorů. Členkou této skupiny advokátů byla též Amal Clooney, manželka herce George Clooneyho.[6]

V roce 2018 britský politik Jeremy Corbyn prohlásil, že pokud by byl zvolen britským premiérem, usiloval by o návrat soch do Řecka.[7]

Sochy z východního frontonu
Metópa, která znázorňuje boj Lapithana a Kentaura

Odkazy

Reference
  1. Slovník antické literatury. [s.l.]: Svoboda, 1974. S. 211.
  2. Elgin Marbles | Greek sculpture. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
  3. The Parthenon sculptures: facts and figures. British Museum [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Parthenon sculptures: position of the British Museum trustees. British Museum [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Lord Elgin - Saviour or Vandal?. BBC [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.
  6. S návratem 'Elginových mramorů' do Atén má Řekům pomoci Amal Clooneyová. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (česky)
  7. YORKE, Harry. Jeremy Corbyn says he would return Elgin Marbles to Greece if elected Prime Minister. The Telegraph. 2018-06-03. Dostupné online [cit. 2019-09-13]. ISSN 0307-1235. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.