Elektrická rezonance

Elektrická rezonance je jev, který nastává v elektrickém obvodu, který je schopen elektrického kmitání (elektrický oscilační obvod), je-li buzen vnějším periodickým zdrojem s frekvencí shodnou s frekvencí vlastních elektrických kmitů obvodu.

Při rezonanci je nejefektivnější přenos energie z vnějšího budícího zdroje do oscilačního systému.

Sériový rezonanční obvod

Nejjednodušším rezonančním obvodem pouze s pasivními prvky je jednoduchý obvod, obsahující prvek s kapacitou (kondenzátor) a prvek s indukčností (cívka), vzájemně zapojené paralelně či sériově. Vlastní frekvence takového obvodu je frekvence, při kterém se reaktance vzájemně vyruší, tedy při podmínce ${\displaystyle X_{L}=X_{C}}$ resp. ${\displaystyle \omega _{0}L={\frac {1}{\omega _{0}C}}}$, kde ${\displaystyle L,C,X,\omega _{0}}$ značí indukčnost, kapacitu, reaktanci a úhlová frekvence vlastních kmitů. K rezonanci proto dochází při úhlovém frekvenci vnějšího zdroje

${\displaystyle \omega =\omega _{0}={\frac {1}{\sqrt {LC}}}}$