Elektrický obvod
Elektrický obvod je vodivé spojení elektrických prvků, např. odporů, kondenzátorů, cívek, tranzistorů, diod a spínačů. Tyto prvky vytváří vodivou cestu pro přenos elektrické energie a splňují funkce, které jsou od obvodu požadovány (např. zesilování signálu, vytváření oscilací apod.). Může být nepatrný jako mikročip, nebo může zahrnovat celou elektrickou síť. Obvod se může skládat z jednotlivých (tzv. diskrétních) prvků nebo celých integrovaných obvodů.
Pokud je vodivá dráha tvořená elektrickým obvodem uzavřená, pak se hovoří o uzavřeném elektrickém obvodu. Je-li vodivá dráha obvodu přerušena, např. otevřeným spínačem, pak se mluví o otevřeném elektrickém obvodu.
Základní části elektrického obvodu
Běžný elektrický obvod obsahuje tyto základní prvky:[1]
- elektrický zdroj - mění vstupní energii (např. chemickou v případě galvanického článku nebo pohybovou v případě generátoru) na energii elektrickou
- elektrický přístroj - slouží ovládání obvodu (např. vypínač) nebo jeho ochraně před poruchovými stavy (např. pojistka)
- elektrické vedení - slouží k přenosu elektrické energie od zdroje k spotřebiči, tvořeno dvěma či více vodiči navzájem oddělenými izolantem
- elektrický spotřebič - mění elektrickou energii na energii výstupní (např. světelnou v případě žárovky či LED diody nebo pohybovou v případě motoru)
Typickým příkladem jednoduchého elektrického obvodu může být baterie (elektrický zdroj), 2 dráty (vodiče), tlačítko (vypínač) a žárovka (spotřebič). Ve většině případů je situace mnohem komplikovanější, protože běžný spotřebič se může skládat z desítek, stovek nebo tisíců součástek, z nichž mnohé mohou uvnitř realizovat komplikovaná zapojení skládající se ze stovek, tisíců nebo i milionů prvků. Elektrický obvod rovněž často obsahuje více zdrojů (např. bateriové spotřebiče připojitelné na síť) a více vypínačů pro odpojování a přepojování různých funkčních celků.
Základní zákony
Ohmův zákon: , alternativní tvary: [2]
- Odpor součásti obvodu je roven podílu napětí na daném prvku a proudu, který skrze něj protéká.
- Vodič, nebo např. sepnutý vypínač, má (hypoteticky) nulový odpor, nevzniká na něm tedy žádný úbytek napětí ani ztrátový výkon
- Izolant, nebo např. rozepnutý vypínač má (hypoteticky) nekonečný odpor, neprotéká jím tedy žádný proud ani nevzniká ztrátový výkon
- Odporovým spotřebiče (např. elektrické topení) prochází proud, přičemž se na něm vytváří úbytek napětí a mění elektrickou energii na jiný typ (tepelnou)
- 1. Součet všech proudů vstupujících do uzlu nebo součástky je roven součtu všech proudů vystupujících z uzlu nebo součástky (tj. proud se nikde nehromadí). Orientovaný součet proudů kolem uzlu je nulový.
- 2. Orientovaný součet všech napětí ve smyčce je nulový.
- Z Kirchhoffových zákonů vyplývají zákonitosti pro řazení prvků v obvodu:
- V případě sériového zapojení protéká všemi prvky stejný proud a součet úbytků napětí na spotřebičích se rovná napětí zdroje
- V případě paralelního zapojení je na všech prvcích stejné napětí a součet proudů tekoucích do spotřebičů se rovná proudu odebíranému ze zdroje
Theveninova věta: Jakékoli propojení zdrojů a rezistorů s dvěma vývody je elektricky ekvivalentní ideálnímu napěťovému zdroji zapojenému sériově s jediným rezistorem.
Nortonova věta: Jakékoli propojení zdrojů a rezistorů s dvěma vývody je elektricky ekvivalentní ideálnímu proudovému zdroji zapojenému paralelně s jediným rezistorem.
Prvky elektrických obvodů
Pro zakreslení elektrického obvodu slouží schémata, ve kterých má každá část, tzn. každý elektrotechnický prvek, svou značku, např.:
Odkazy
Reference
- VRÁNA, Václav; KOLÁŘ, Václav. Elektrické přístroje [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2006 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- VLČEK, Jiří. Jednoduchá elektrotechnika. [s.l.]: [s.n.], 2005. ISBN 999-00-001-7423-2.