Elchanan Tannenbaum

Narodil se do rodiny polských přeživších holocaustu, kteří v roce 1949 podnikli aliju do Izraele. Vyrůstal v Cholonu, kde navštěvoval střední školu a byl aktivní v místním skautském oddíle. Vystudoval ekonomii a politologii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a svou povinnou vojenskou službu v IOS dokončil již jako důstojník (postupně jako rezervista dosáhl hodnosti plukovníka). Zároveň pokračoval ve vysokoškolském studiu a vystudoval business administration na Telavivské univerzitě. V roce 1971 se oženil a se svou manželkou měl dceru Keren a syna Oriho.[1]

Na podzim roku 2000 byl unesen v Dubaji, kam byl vylákán za účelem uzavření obchodu o prodeji drog, a kam přiletěl pod falešným pasem.[2] Jeho únos byl pro Izrael citlivý především z toho důvodu, že pouhých pět dní před ním, se zúčastnil vojenského cvičení „Northern Resident,“ které simulovalo totální válku se Sýrií a Hizballáhem. Během cvičení působil jako jeden z velitelů, zúčastnil se jeho celého plánování, byl zahrnut do simulací použití nejvyspělejších izraelských zbraní a měl na starosti plánování a management částí cvičení. Případné vyzrazení těchto informací by závažným způsobem narušilo bezpečnost státu.[3] Jeho únos oznámil 16. října 2000 vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh[4] s tím, že jde o agenta Mosadu, což však Izrael popřel.[2]

V srpnu 2003 se s Tannenbaumem v Libanonu setkal německý prostředník Ernst Uhrlau.[4]

V roce 2004 byla za zprostředkování Spolkové zpravodajské služby dojednána dohoda mezi Izraelem a Hizballáhem, která zahrnovala výměnu vězňů a předání informací o nezvěstném izraelském navigátorovi Ronu Aradovi. Izrael v rámci dohody propustil šejcha Abd al-Karíma Ubajda a Mustafu Diraniho spolu s dalšími 400 libanonskými a palestinskými vězni výměnou za Tanenbauma a ostatky tří izraelských vojáků unesených v říjnu 2000 Hizballáhem v oblasti farem Šibáa.[5][6]

Izraelská vláda výše uvedenou dohodu schválila 29. ledna 2004 a o den později došlo k jeho propuštění. Letecky byl přepraven z Bejrútu přes Berlín do Izraele a bezprostředně poté byl zatčen za své protiprávní jednání, které vedlo k jeho zajetí. Uzavřel však dohodu se státním zástupcem o přiznání viny a popsal detaily svého zajetí a věznění, informace, které sdělil Hizballáhu a důvody své cesty do Dubaje. Výměnou za to neměl být souzen za žádný trestný čin (výjimkou by bylo, kdyby vyzradil informace ohrožující národní bezpečnost), a nakonec také souzen nebyl.[7] V prosinci 2006 doznal, že cílem jeho cesty do Dubaje bylo uzavření obchodu s drogami, při němž si měl vydělat zhruba 200 tisíc dolarů.[8]