Elżbieta Bieńkowská

Elžbieta Eva Bieńkowská, polsky: Elżbieta Ewa Bieńkowska, rozena Moycho (* 4. února 1964 Katovice) je polská liberální politička, v letech 2014–2019 komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky v Junckerově evropské komisi.[2]

Elżbieta Bieńkowská
Elžbieta Bieńkowská
Evropská komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky
Ve funkci:
1. listopadu 2014 – 30. listopadu 2019
PředsedaJean-Claude Juncker
PředchůdceMichel Barnier
(vnitřní trh a služby)
Ferdinando Nelli Feroci
(průmysl a podnikání)
NástupceThierry Breton
Místopředsedkyně vlády Polska
Ve funkci:
27. listopadu 2013 – 22. září 2014
Předseda vládyDonald Tusk
PředchůdceJacek Rostowski
NástupceTomasz Siemoniak
Ministryně pro infrastrukturu a rozvoj
Ve funkci:
27. listopadu 2013 – 22. září 2014
Předseda vládyDonald Tusk
Předchůdcenový úřad
NástupceMaria Wasiaková
Ministryně regionálního rozvoje
Ve funkci:
16. listopadu 2007 – 27. listopadu 2013
Předseda vládyDonald Tusk
PředchůdceGražyna Gęsická
Nástupceúřad zrušen
Stranická příslušnost
ČlenstvíObčanská platforma
Narození4. února 1964 (58 let)
Katovice,
Polsko Polsko
ChoťArtur Bieńkowski[1]
Děti2 dcery a syn
Alma materJagellonská univerzita
Varšavská ekonomická škola
Oceněníkomtur Norského královského řádu za zásluhy
zlatá medaile Za zásluhy o hasičstvo
CommonsElżbieta Bieńkowska
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od listopadu 2013 do září 2014 byla místopředsedkyní vlády a ministryní pro infrastrukturu a rozvoj ve druhém kabinetu Donalda Tuska. V letech 2007–2013 působila na pozici ministryně regionálního rozvoje v rámci první a druhé Tuskovy vlády.[3]

Biografie

Vzdělání

V roce 1989 absolvovala magisterský obor orientální filologie na Jagellonské univerzitě.[3] Vysokoškolský diplom také získala v postgraduálním programu na Polish National School of Public Administration a titul MBA pak na Varšavské ekonomické škole (Szkoła Główna Handlowa w Warszawie).[3]

Profesní kariéra

Přednášela na Slezské polytechnice v Gliwicích (Politechnika Śląska). Následně rozvinula kariéru ve státní správě. Působila v obchodním odboru úřadu Slezského vojvodství, než se stala šéfkou sekretariátu programu Evropské unie Phare INRED.[3]

Politická kariéra

V první vládě Donalda Tuska působila mezi lety 2007–2011 jako ministryně regionálního rozvoje. V úřadu pokračovala i po zformování druhého Tuskova kabinetu od 18. listopadu 2011. V rámci vládní rekonstrukce v listopadu 2013 bylo jí vedené ministerstvo zrušeno a nahrazeno nově zřízeným ministerstvem pro infrastrukturu a rozvoj, kde pokračovala v jeho čele. Současně se stala místopředsedkyní vlády. Z obou úřadů odešla 22. září 2014, kdy se vlády ujal kabinet Ewy Kopaczové. Sama se charakterizovala jako „technokratka“.[4]

V Junckerově evropské komisi, působící v letech 2014–2019, se 10. září 2014 stala designovanou eurokomisařkou pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, jakožto nově ustaveného portfolia.[2] Úřadu se ujala 1. listopadu 2014 po schvalovacím procesu v Evropském parlamentu a opustila jej 30. listopadu 2019.

Vyznamenání
  • – Královský norský řád za zásluhy (Den Kongelige Norske Fortjenstorden)
  • – zlatá medaile Za zásluhy o hasičstvo [5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elżbieta Bieńkowska na anglické Wikipedii.

  1. Elżbieta Bieńkowska: Nie jestem yorkiem ani bulterierem. Polska Times [online]. 2011-08-20 [cit. 2014-09-18]. Dostupné online. (polsky)
  2. Komisařka pro spravedlnost? Jourová je především překvapená [online]. ČT24, 2014-10-09 [cit. 2014-09-18]. Dostupné online.
  3. Elżbieta Bieńkowska [online]. Ministry of Regional Development of the Republic of Poland [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-11-2009. (anglicky)
  4. E. Bienkowska profile
  5. www.wfosigw.katowice.pl

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.