Ekonomika Pákistánu

Když Pákistán získal nezávislost v roce 1947, byl zemí střední třídy se zaměřením převážně na zemědělství. Průměrná míra hospodářského růstu Pákistánu v prvních pěti desetiletích (1947–1997) byla vyšší než tempo růstu světové ekonomiky ve stejném období. Průměrné roční míry růstu reálného HDP byly v 60. letech 6,8%, v 70. letech 4,8% a v 80. letech 6,5%. Průměrný roční růst klesl v 90. letech na 4,6% a ve druhé polovině tohoto desetiletí byl výrazně nižší.

V roce 2016 společnost Atlantic Media Company (AMC) Spojených států zařadila Pákistán jako relativně silnější ekonomiku v rámci jihoasijských trhů a očekávala, že v následujícím období bude rychle růst. AMC uvedla, že v období leden – červenec tohoto roku byl indický 100bodový index 6,67%, zatímco burza v Karáčí (Karachi Stock Exchange, KSE) dosáhla 100bodového indexu 17 procent. [9]

Pákistánská ekonomika byla charakterizována jako nestabilní a vysoce zranitelná vůči vnějším a vnitřním ekonomickým šokům. Ekonomika se však ukázala být nečekaně odolná tváří v tvář mnoha nepříznivým událostem, které proběhly v období čtyř let (1998–2002) -

• asijská finanční krize ;
• ekonomické sankce - podle Colina Powella byla pákistánská ekonomika „po uši v sankcích“; [10]
• globální recese 2001–2002;
• velké sucho - nejhorší v historii Pákistánu, trvající přibližně čtyři roky;
• válka v sousedním Afghánistánu a s tím související velký příliv uprchlíků z této země;

Dálnice, silnice pro motorová vozidla a strategické silnice v Pákistánu.

Podle mnoha zdrojů provedla pákistánská vláda od roku 2000 podstatné ekonomické reformy [11] a střednědobé vyhlídky na vytváření pracovních míst a snižování chudoby jsou nejlepší za téměř deset let.

V roce 2005 Světová banka prohlásila:

„Pákistán byl nejlepším reformátorem v regionu a desátým nejlepším reformátorem na celém světě - usnadnil podmínky pro zahájení podnikání, snížil náklady na registraci majetku, zvýšil pokuty za porušení pravidel správy a řízení společností a nahradil požadavek licencovat každou zásilku dvouletou licencí pro obchodníky. “ [12]

Index snadnosti podnikání 2020 Světové banky a Mezinárodní finanční korporace zařadil Pákistán na 108. příčku mezi 190 státy po celém světě, což naznačuje neustálé zlepšování a skok z loňského 136. místa. Na prvních pěti příčkách se umístily Nový Zéland, Singapur, Dánsko, Hongkong a Jižní Korea . [13]

S posunem v žebříčku Indexu snadnosti podnikání a představením vládního plánu pro investice zvažuje mnoho gigantů v automobilovém sektoru, jako je francouzský Renault, jihokorejský Hyundai a Kia, čínský JW Forland a německý Volkswagen, vstup na pákistánský automobilový trh prostřednictvím společných podniků s místními výrobci, jako jsou Dewan Farooque Motors, Khalid Mushtaq Motors a United Motors. [14]

Po téměř třicetileté přestávce se do Pákistánu opět vrátil americký ropný a plynárenský gigant Exxon Mobil a v květnu 2018 získal 25% podíl na mořské těžbě, přičemž první průzkum ukázal potenciál objevu obrovských zásob uhlovodíků na moři. [15]

Po dohodě se Saúdskou Arábií, která investuje více než 15 miliard amerických dolarů do vybudování rafinérského a petrochemického průmyslu v Gwádaru, jsou připravovány další investice do tohoto sektoru, zejména ze Spojených arabských emirátů, Kataru, Malajsie a Itálie.

Katar oznámil, že v zemi investuje 3 miliardy amerických dolarů ve formě vkladů a přímých investic za účelem posílení nestabilních pákistánských devizových rezerv. [16] Do konce června 2019 zaslal Katar Pákistánu prvních 500 milionů dolarů. [17] [18]

Mango Orchard v Multanu v Pákistánu

Nejdůležitějšími plodinami jsou pšenice, cukrová třtina, bavlna a rýže, které společně tvoří více než 75 % hodnoty celkové zemědělské produkce. Nejčastější potravinářskou plodinou je pšenice. V roce 2017 Pákistán vyprodukoval 26 674 000 tun pšenice, což je téměř stejně jako v celé Africe (27,1 milionu tun) a více než v celé Jižní Americe (25,9 milionu tun), uvádí FAOSTAT.[19] V předchozím tržním roce 2018/19 Pákistán vyvezl rekordních 4,5 milionu tun rýže ve srovnání s přibližně 4 MMT během stejného období roku 2017/18. [20] Pákistán také dramaticky omezil používání nebezpečných pesticidů. [21]

Pákistán je čistým vývozcem potravin, s výjimkou let, kdy je jeho sklizeň nepříznivě ovlivněna suchem. Pákistán vyváží rýži, bavlnu, ryby, ovoce (zejména pomeranče a manga) a zeleninu. Dováží pak rostlinný olej, pšenici, luštěniny a zpracované potraviny. Země je největším asijským trhem s velbloudy, druhým největším trhem s meruňkami a ghí a třetím největším trhem s bavlnou, cibulí a mlékem. Ekonomický význam zemědělství poklesl od získání nezávislosti, kdy se jeho podíl na HDP pohyboval kolem 53%. Po špatné sklizni roku 1993 zavedla vláda politiku pomoci v zemědělství, včetně zvýšení podpory pro mnoho zemědělských komodit a rozšíření dostupnosti zemědělských úvěrů. V letech 1993 až 1997 činil skutečný růst v zemědělském sektoru v průměru 5,7 %, ale od té doby klesl pod 4 %. Ve vládním balíčku hospodářských reforem hrají ústřední roli zemědělské reformy, včetně zvýšené produkce pšenice a olejnatých semen.

Většina populace je přímo či nepřímo na zemědělství závislá. Sektor přispívá přibližně 18,5 % hrubého domácího produktu (HDP), představuje 37,4% zaměstnané pracovní síly a je největším zdrojem devizových příjmů. [22]Během sezóny roku 2017–18 zaznamenal zemědělský sektor pozoruhodný růst o 3,70 procenta a překonal svůj cílený růst o 3,5 procenta a loňský růst o 2,18 procenta. Všechny hlavní plodiny, vyjma kukuřice, vykazovaly pozitivní trend růstu své produkce. [23] Produkce cukrové třtiny a rýže překročila svou historickou úroveň s 82,1 a 7,4 miliony tun. Pákistánský statistický úřad prozatímně ocenil tento sektor na Rs. 7 764 218 milionů na rok 2018, což je meziroční růst o 6,1 %. [24] V sezóně roku 2018–19 sektor opět nedosáhl svého cílového růstu a vzrostl pouze o 0,85 %. Hlavní plodiny kromě pšenice a kukuřice klesly pod produkci z předchozího roku. [25]

Pákistánskými hlavními přírodními zdroji jsou orná půda a voda. Asi 25% celkové pákistánské rozlohy je obděláváno a napojeno jedním z největších zavlažovacích systémů na světě. Pákistán zavlažuje přibližně třikrát větší plochu než Ruská federace. Pákistánskému zemědělství prospívá také celoroční teplo. Zarai Taraqiati Bank Limited je největší finanční institucí zaměřenou na rozvoj odvětví zemědělství poskytováním finančních služeb a technických znalostí.

Pákistán je obdařen významnými nerostným bohatstvím. Na základě dostupných informací v současnosti vykazuje více než 600 000 km² země různý geologický potenciál pro ložiska kovových i nekovových nerostů. návaznosti na 18. dodatek k pákistánské ústavě mohou všechny provincie svobodně využívat a zkoumat nerostné zdroje, které spadají do jejich jurisdikce. Těžba se v průmyslovém sektoru podílí 13,19 % a podílem 2,8 % na HDP. Pákistánský těžební sektor vzrostl v roce 2018 meziročně o 3,04 %.

Průzkumy vládních agentur a nadnárodních těžebních společností ukazují na výskyt značných ložisek nerostů. Objevy husté zoxidované oblasti podložené sulfidovými zónami v provincii Paňdžáb, otevřely nové možnosti průzkumu kovových minerálů. Pákistán má velký, leč zatím nevyužitý potenciál v této oblasti. V posledních letech byl mimo jiné zajímavý i objev uhelného ložiska s více než 175 miliardami tun uhlí v Tharu v provincii Sindh, který záhy způsobil jeho využívání jakožto alternativního zdroje energie.[26]

Průmyslový sektor v Pákistánu tvoří přibližně 18,17 % HDP. [27] V roce 2018 zaznamenal růst 5,80 % v porovnání s růstem 5,43 % v roce 2017. [28] Největším průmyslovým odvětvím Pákistánu je výroba, která představuje přibližně 12,13 % HDP. [29] Odvětví výroby je dále rozděleno na tři složky, velkovýroba s podílem 79,6 %, malovýroba s 13,8 % a porážka, která ve výrobě přispívá 6,5 %. [30] Mezi hlavní průmyslové sektory patří cement, hnojiva, jedlý olej, cukr, ocel, tabák, chemikálie, stroje, zpracování potravin a lékařské nástroje, především chirurgické. Pákistán je jedním z největších výrobců a vývozců chirurgických nástrojů . [31] [32]

Vláda privatizuje velké průmyslové jednotky a veřejný sektor odpovídá za zmenšující se podíl průmyslové produkce, zatímco růst celkové průmyslové produkce (včetně soukromého sektoru) se zrychlil. Cílem vládních politik je diverzifikovat průmyslovou základnu země a posílit exportní průmysl. Velkovýroba je nejrychleji rostoucím odvětvím v pákistánské ekonomice. [33]

V Pákistánu mají malé a střední podniky významný podíl na celkovém HDP Pákistánu, podle zpráv průzkumu SMEDA a Economic je podíl na ročním HDP 40 %, mimoto vytvářejí významné pracovní příležitosti pro kvalifikované pracovníky a podnikatele. Malé a střední firmy představují téměř 90 % všech podniků v Pákistánu a zaměstnávají 80 % nezemědělské pracovní síly. Tato čísla naznačují potenciál a další růst v tomto sektoru. [34]

Pákistán v roce 1947 zdědil čtyři cementárny s celkovou kapacitou půl milionu tun. V letech 1956–66 došlo k expanzi, přesto však průmysl neudržel krok s ekonomickým rozvojem a země se musela uchýlit k dovozu cementu v letech 1976–95. Cementářský sektor se skládá z 27 závodů a přispívá formou daní do státní pokladny více než 30 miliardami Rs. Cementářský průmysl v letech 2012–2013 stal nejvýnosnějším odvětvím pákistánské ekonomiky. [35]

V roce 2013 průmysl informačních komunikačních technologií (ICT) vydělal více než 4,8 miliardy amerických dolarů. [36] V Pákistánu působí více než 1300 IT společností a celkově se hodnota IT průmyslu odhaduje na 2,8 miliardy amerických dolarů. V roce 2007 byl Pákistán poprvé zaznamenán společností A. T. Kearney v Global Services Location Index, což je nástroj, který pomáhá společnostem porozumět a porovnat faktory, díky nimž jsou země atraktivní jako potenciální místa pro offshore služby. Zde mu bylo přiděleno 30. místo. Do konce roku 2009 se Pákistán posunul o 10 příček na 20. místo.[37] [38] Dle Pakistan Startup reportu existuje v zemi asi 1 milion freelancerů pracujících především prostřednictvím Elance, Upwork, Fiverr, Guru a dalších světově známých freelancer online trhů, které Pákistán řadí mezi top 5 freelance národů. IT export dle výroční zprávy Státní banky Pákistánu v roce 2018 překročil 1 miliardu amerických dolarů.[39]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Pakistan na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Pákistánu na Wikimedia Commons