Ejn ha-Naciv

Leží v nadmořské výšce 143 metrů pod mořskou hladinou v intenzivně zemědělsky využívaném Bejtše'anském údolí, které je součástí Jordánského údolí. V okolí obce se nacházejí četné vydatné prameny, ale původní vádí protékající údolím byla většinou kvůli zemědělskému hospodaření svedena do umělých vodotečí. Údolí je rovinaté, s rozsáhlými plochami umělých vodních nádrží a zemědělských pozemků. Člení ho jen nevelké pahorky, většinou lidského původu coby stopy dávného osídlení jako Tel Rechov jižně odtud nebo Tel Cemed na severovýchodní straně. Zhruba 5 kilometrů na západ od vesnice se terén prudce zvedá do svahů pohoří Gilboa s horou Micpe Gilboa (500 m n. m.) nebo skalním stupněm Matlul Avinadav.

Vesnice je situována 25 kilometrů jižně od Galilejského jezera, 5 kilometrů západně od Jordánu, cca 2 kilometry jižně od města Bejt Še'an, cca 82 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 62 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Ejn ha-Naciv obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské. Společně s nedalekými vesnicemi Tirat Cvi, Šluchot a Sde Elijahu vytváří blok nábožensky založených kibuců.

Ejn ha-Naciv je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 6678, která západně od kibucu ústí do dálnice číslo 90.

Ejn ha-Naciv byl založen v roce 1946.[2] Název obce je akronymem jména rabína Naftaliho Cviho Jehudy Berlina z Voložinu (v dnešním Bělorusku), který zpočátku podporoval hnutí Chovevej Cijon a židovské osidlování Palestiny.[3]

Zakladateli obce byla skupina nábožensky orientovaných sionistů původem z Německa.[3] Po 8 let se připravovali na založení vlastní vesnice v provizorní lokalitě poblíž Rišon le-Cijon. Skupinu později posílili další židovští přistěhovalci z Francie, Československa a zemí Beneluxu.[4] Přímo v prostoru kibucu vyvěraly tří sladkovodní prameny.[5]

Až do roku 1948 stála cca 1 kilometr jihozápadně od nynějšího kibucu arabská vesnice Farwana. Ta měla roku 1931 286 obyvatel a 72 domů. V květnu 1948, během Operace Gideon, v počáteční fázi války za nezávislost, byla dobyta izraelskými silami a místní arabské obyvatelstvo uprchlo do Jordánska. Zástavba ve Farwana byla pak zničena.[6]

Roku 1949 měl kibuc Ejn ha-Naciv 158 obyvatel a rozlohu katastrálního území 2100 dunamů (210 hektarů).[7]

Ekonomika obce je založena na zemědělství a chovu ryb v umělých nádržích. Také na průmyslu.[3] V kibucu fungují zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je v nedalekém Sde Elijahu. V obci je k dispozici knihovna s náboženskou literaturou, synagoga, zdravotní středisko.[4]

Obyvatelstvo kibucu Ejn ha-Naciv je nábožensky založené.[5] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Ejn ha-Naciv Židé (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu se stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 615 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 0,2 %.[1]