Efrajim

Efrajim (hebrejsky אֶפְרַיִם‎), do češtiny přepisováno též jako Efraim, je jméno druhorozeného Josefova syna,[1] kterého mu porodila jeho manželka Asenat, dcera Potífery, kněze z egyptského Ónu.[2] Jméno se vykládá jako „Prašné území“ či „Úrodná země“.[3] Jménem tohoto syna byl též nazýván jeden z izraelských kmenů. Příslušníci tohoto kmene jsou označováni jako Efrajimovci.[4] Později bylo jménem Efrajim označováno i Severní izraelské království,[5] jehož hlavním městem bylo Samaří.[6] Tímtéž názvem bylo označováno i jedno starověké město,[7] které ještě existovalo i v Ježíšově době.[8]

Podle židovské tradice byl Josefův syn Efrajim, na rozdíl od svého bratra Manasese, který svůj profesní život zasvětil diplomacii na faraónově dvoře, hlavním pečovatelem o rodovou identitu a „poctivým studentem Tóry“.[9] Proto nakonec patriarcha Jákob, když udílel požehnání Josefovým synům a povýšil jejich status na status vlastních synů,[10] upřednostnil oproti zvyklostem druhorozeného Efrajima před prvorozeným Manasesem.[11][12]