Eesti Raudtee

Společnost Eesti Vabariigi Raudtee byla založena po vzniku samostatného Estonska v roce 1918 jako výhradní státní provozovatel dráhy i dopravce.[1] Během sovětské okupace Estonska však byla činnost společnosti přerušena a železniční síť v zemi spravovala sovětská společnost SŽD. Po obnovení nezávislosti země byla k 1. lednu 1992 obnovena také společnost Eesti Raudtee, a to opět jako státní provozovatel dráhy i národní dopravce.

Také v Estonsku v 90. letech 20. století probíhala ekonomická přestavba. V rámci restrukturalizace státních podniků byly z EVR vyděleny akciové společnosti Edelaraudtee (Jihozápadní dráha, provoz regionálních vlaků), Elektriraudtee (Elektrická železnice, provoz vlaků na elektrizovaných tratích v okolí hlavního města) a EVR-Ekspress (provoz mezistátních vlaků).[1] V působnosti EVR tak zůstal pouze provoz nákladních vlaků a správa železniční infrastruktury.

Docházelo také k privatizaci konkrétních železničních tratí. V roce 1997 byla prodána trať Riisipere – Haapsalu, kde byl od roku 1995 kvůli technickému stavu zastaven provoz (trať byla nakonec roku 2004 definitivně zrušena). Společnost Edelaraudtee koupila tratě Tallinn – Lelle – Pärnu – Mõisaküla a Lelle – Viljandi (úsek Pärnu – Mõisaküla byl zrušen v roce 2008).

Jediným akcionářem EVR zůstával estonský stát, a to až do roku 2001, kdy bylo 66 % akcií společnosti prodáno konsorciu soukromých investorů Baltic Rail Services.[1]

Lokomotivy EVR a EVR Ekspress ve stanici Tapa (2005)

Nákladní železniční dopravou se společnost zabývala mezi lety 1991 a 2012. Základ parku lokomotiv zpočátku tvořily především stroje sovětské výroby řad M62 a 2M62, posunovací lokomotivy české výroby ČME3 a další méně početné řady; jednalo se výhradně o lokomotivy motorové. Ve druhé polovině 90. let EVR zakoupila také dvoudílné motorové lokomotivy 2TE116. Po privatizaci na počátku třetího tisíciletí došlo k nákupu 77 starších lokomotiv typů General Electric C36-7i a C30-7Ai ze Spojených států. Většiny ostatních lokomotiv se firma následně zbavila.

V roce 2009 vznikla pro nákladní dopravu v rámci EVR divize EVR Cargo, která se posléze v roce 2012 osamostatnila. EVR Cargo nyní podniká pod názvem Operail.[2]

Stanice Riisipere, ukázka estonské venkovské nádražní architektury

V roce 2007 stát koupil zpět soukromý podíl v EVR a stal se opět výhradním akcionářem. Po osamostatnění divize nákladní dopravy se EVR nyní zabývá pouze správou železničních tratí.

Síť železnic v Estonsku (tratě EVR červeně)