Eduard Outrata

Eduard Outrata (7. března 1898 Čáslav8. června 1958 Praha) byl československý národohospodář, politik a účastník protinacistického odboje.

JUDr. Dr. techn. Ing. Eduard Outrata
1. ministr financí Československa exilové vlády v Londýně
Ve funkci:
21. července 1940  27. října 1941
PrezidentEdvard Beneš
Předseda vládyJan Šrámek
Předchůdcenikdo (funkce vznikla)
NástupceLadislav Karel Feierabend
státní ministr exilové vlády v Londýně (pověřený agendou ministerstva obchodu, průmyslu a živností)
Ve funkci:
27. října 1941  12. listopadu 1942
PrezidentEdvard Beneš
Předseda vládyJan Šrámek

Narození7. března 1898
Čáslav
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. června 1958 (ve věku 60 let)
Praha
Československo Československo
ChoťEmma Outratová, roz. Čepková
DětiEdvard Outrata, Lydia Vítová, roz. Outratová, Jan Outrata
Alma materVysoká škola obchodní v Praze (VŠO)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Absolvoval gymnázium v Časlavi, poté vystudoval práva a Vysokou školou obchodní v Praze.[1]

Roku 1923 nastoupil jako pracovník do brněnské Zbrojovky.[2] Od roku 1933 byl jejím obchodním ředitelem a v letech 19361939 generálním ředitelem. V červnu roku 1939 odešel s rodinou do exilu, když se nevrátil ze služební cesty do okupované vlasti a stal jedním z představitelů II. odboje, spoluzakladatelem Československého národního výboru (ustaven 17. listopadu 1939 v Paříži), v londýnské exilové vládě ministrem financí (1940–1941)[3] a následně (1941–1942) státním ministrem pověřeným agendou ministerstva obchodu, průmyslu a živností.[4] V letech 19401945 člen státní rady v Londýně.

Významně pomohl i Spojencům, když předal britské vládě k využití technické novinky Zbrojovky. Patřila k nim tzv. toleranční soustava, která umožňovala vzájemnou výměnu součástí pušek a jiných zbraní, technická řešení lehkých pěchotních zbraní včetně kulometu Bren a těžkého kulometu Besa, které se pak staly účinnou zbraní britské armády.[5]

Po válce se s rodinou vrátil do Československa. Ačkoliv před válkou inklinoval k národním socialistům, jako jeden z mála zůstal po Únoru 1948 ve funkcích, když akceptoval komunistický režim. Zastával vyšší státní funkce, v letech 1945–1949 byl generální sekretář Hospodářské rady při předsednictvu vlády, v letech 1946–1949 byl místopředseda Ústřední plánovací komise, poté v letech 1949–51 působil jako náměstek ministra-předsedy Státní plánovací komise.[3][5]

Roku 1951 mu komunistický režim přestal důvěřovat a v době čistek byl uvězněn. Následně byl roku 1954 v politickém procesu, na základě vykonstruovaných obvinění, odsouzen na 12 let vězení.[3][1] V roce 1956 byl ze zdravotních důvodů propuštěn. Zemřel 8. června 1958 v Praze. Následně byl v roce 1963 soudně rehabilitován.[5]

StB

V databázi Archivu bezpečnostních složek abscr.cz je Outrata, Eduard, datum narození 7.3.1898 a 7.5.1898 (nejstarší záznam, zaveden 15.8.1955) uveden jako zaznamenán:

  • v Archivním protokolu starých operativních svazků, zaveden dne 15.8.1955 registrujícím útvarem 1. zvláštní odbor MV, pod registračním číslem 38030/5 (archivní číslo 479)
  • v Archivním protokolu (zvláštní - ZO) operativních svazků, zaveden dne 3.3.1958 registrujícím útvarem Statisticko-evidenční odbor FMV, pod registračním číslem 38030 (archivní číslo 797)
  • v Zvláštních vyšetřovacích spisech - archivním protokolu, zaveden dne (neuvedeno) registrujícím útvarem Statisticko-evidenční odbor FMV, pod registračním číslem 26320 (archivní číslo ZV-61)

Dílo

  • Dvouletý plán našeho hospodářství. Praha : Česká společnost národohospodářská, 1947. 17 s.
  • O pětiletém plánu. Praha : Česká společnost národohospodářská, Fr. Řivnáč, 1949. 30 s.

Reference

  1. Archivovaná kopie. svk7.svkkl.cz [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-03.
  2. http://leccos.com/index.php/clanky/outrata-eduard
  3. http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=45089
  4. Archivovaná kopie. www.edejiny.cz [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-26.
  5. http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=3&name=OUTRATA+EDUARD
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.