Eduard Frank (stavitel)

Narodil se v rodině Antona Franka z Chomýže a Karolíny rozené Schmidtové z Bližčic. Řadil se po bok významných stavitelů Krnova jako byl Ernst Latzel (1844–1910) a Josef Hartel (1843–1914).[4][5] Své stavby navrhoval nejprve ve stylu pozdního historismu s přechodem k severské renezanci a manýrismu. Jeho stavby zdobily rostlinné (florální) a geometrické secesní motivy. Stavební firma se nacházela na Opavském předměstí v domě číslo 168 a byla činná pod jménem Eduard Frank až do roku 1939. Po smrti stavitele E. Franka pokračovali ve vedení firmy jeho synové Rudolf a Maxmilián[p. 2].

Vila Floriana Schmidta z roku 1895, dnes mateřská škola

Plány staveb Eduarda Franka se dochovaly ojediněle.

• 1864 výstavba plynárny. Součástí byla továrna na vlněné zboží Heinrich Steuer jejíž haly s šedovými střechami projektoval Jan Hartel. Dochovala se správní budova přestavěná v roce 1937, byl zachován romantizující novogotický styl.[6][7]
• 1875–1877 – školní tělocvična (Smetanův okruh 6). Stavba ve stylu historismu s přízemními křídly, v nichž byly tělocvičny pro obecnou školu (levé křídlo) a pro reálku (pravé křídlo). Ve střední patrové části se nacházel vestibul, byty učitelů tělocviku a šatny.[8]
• 1881 – vila J. Larische (Smetanův okruh 3).
• 1886 – vila K. Sperlicha (Revoluční 60).
• polovina 80. let 19. století továrna J. Kolowrata a F. Wlačila (Hlubčická, Pega), přestavby v roce 1895 a 1923.[9] Postupně byla továrna rozšiřována a přestavěna do dnešní podoby.
• 1889 – likérka S. Gesslera (Šmeralova 1), výstavba podsklepeného skladu s destilační místností. V roce 1899 přistavěl provozní budovu Wenzel Bürger.[10]
• 1890 – dům E. Siebeneichera (Náměstí Míru 71).
• 1895 – vila Floriana Schmidta (Náměstí Míru 12, mateřská škola). Jednopatrový dům postaven ve stylu pozdního historismu, který má bohatě zdobenou fasádu (vliv severské neorenesance).[11]
• 1896 – přístavba továrny A. Hohlbauma (Revoluční 71), dochovala se čtyřpodlažní budova ve stylu pozdního historismu. Přízemní budovy a přiléhající tovární haly byly zbořeny.[12]
• 1904 – vila na Ježníku 62.
• 1907–1908 – projekt výstavní haly Silesia (Mikulášská 12) pro velkoobchod se suknem Tuchhaus Silesia vypracoval Eduard Frank. Železobetonová konstrukce zdobená secesní štukovou a sochařskou výzdobou[13] představuje secesní industriální architekturu.[14] Výstavbu v letech 1907–1908 provedla firma Eduard Frank.[15]
  

  Hala Silesia